Výskal
Výskal, a, m. = hýřič, marnotratný, der Verschwender. Co naschová Stýskal, to utratí Výskal. Lom. Nabyl Stýskal, pozbyl Výskal. Což neslušně nachová (uspoří) Stý- skal, to utratí s hanbou Výskal. Reš., Jg. Co nashromáždí táta Stýskal, promrhá sy- náček Výskal. Lb. Nenajde-li se u Stejskala, u Vejskala se nenajde. Us. u Kr. Hradce. Kšť. Častěji se potkávati se Stýskalem nežli s Výskalem. Hor.