Vyslati
Vyslati, vyšli a vyšlu, 3. pl. -šlí a -šlou, vyšli, šle (íc), slal, án, ání; vysýlati (vz Poslati), vysýlávati = vypraviti, ausschicken, aussenden, absenden, abordnen. — co, koho: vyzvědače, Kom., list. D. Jenž vysielá úmluvu svú. Z. wit. 147. 15. Vysielá svou kázeň. BO. Vysýlám široko svůj zrak. Čch. Bs. 9. — co, koho komu. Flav. — koho, co kam. V. někoho k někomu, ku kommissi. J. tr. Vyslal odtud vojsko k Mantově; Vyslal jednatele do Čech; Vyslal sbor proti ne- příteli; Vladislav vyslal za sebe Vacka do Hradce. Ddk. II. 333., 379., 407., 415. (Tč. ). Vyslal ho s úředníky na plučiště na ty lúky. Půb. I. 620. V. ku pomezí. Dač. I. 176. Zlob., Byl. V. do západních zemí. Flav. Nevysílej zrak svůj v dol ni vzhůru. Čch. Bs. 63. Z hloubi jeskyně vysílá své hledy do háje. Ib. 93. — aby. Vyslal je, aby zvě- děli. Vrat. — co odkud. Do těch slezina mnoho krve černé z sebe vysílá. Sal. I byli bychom někoho z sebe v-li k JMti. Arch. III. 24. Cf. V proč. — koho, co jak. V. někoho s plnou mocí. Kram. Pročež také císař rychle vyslal před se 12 plukův; Be rengara vyslal jest král před sebou, aby... Ddk. II. 84., 417. (Tč. ). Matičné město vy- slalo na osady své nejstatečnější občany s hotovým již zřízením a upravením. Ddk. V. 112. — koho oč jak. Let. V. někoho o potřeby královské i vší země s mocnými listy. Bart. 1. 7. — kudy. Vyslal posly po zemi. Us. Tč. — proč. V. někoho na vý- zvědy. Us., žáky své na svěcení, Čr., po špíži. Dch. Toho, k čemuž byli vysláni, neprovedli nikterak; Aby mu vyslal na pomoc se značným sborem také syna Frid- richa; Kníže v té příčině vyšle soudce své vlastní kurie. Ddk. II. 247., III. 244., IV. 244. Svědkové kšaftovní, to jest lidé dobří, k němu na kšaft k žádosti jeho vyslaní. Kold. Dva z sebe vyslali na radu. Vš. 11. Apoštolská stolice k zachování klášterní kázně ob čas vysýlala zplnomocněné při- hlížitele do Čech. Ddk. V. 164. — kdy. V čas vojny pomoc na nepráteľa vyslať. Hvl 16. Roku 1039. vyslal od sebe posly do Říma. Ddk. II. 129. — koho s kým zač, za kým. Této povinnosti dostál Vla- dislav, vyslav s vojskem bratrovce svého Břetislava za králem německým; Koho vy- slal do Říma za svého zástupce, není známo. Ddk. II. 419., V. 69. (Tč. ).