Vysloužiti
Vysloužiti, služ, slouže, žil, žen, ení; vysluhovati, vysluhovávati = za službu do- stati, ver-, ausdienen, durch den Dienst er- langen; dosloužiti, ausdienen, aufhören zu dienen. — abs. Ten, ktož jest vyprosil a vyslúžil, má po list provolací poslati. Vš. Jir. 24. — co, koho. V-žil tam dzěvečku, tu švarnu Terezečku. Brt. P. 148. To za to, že si ma tak dobre vyslúžila (= obsloužila); Nie dosť bolo pre niu práce okolo domu, ale musela ešte aj macochu a jej dceru v-vať (obsluhovati). Dbš. Sl. pov. I. 16., 183. (Šd. ). O výsluhu, kterúž jest Malovec vyslúžil. Arch. I. 183. Ten, ktož jest to vyslúžil, má osobně k úřadu desk dvorských přijieti: Kto které zbožie nebo dědictvie vyslúží. Vš. Jir. 24., 25. A matka ku každému vstávala, každé (dítě) vysluhovala, aby len neplakalo. Mt. S. I. 65. — si co, koho. Sloužil Jura u Ko- coura, vysloužil si šaty. Čes. mor. ps. 198. Co bys poručila, to bych činil, dokavad bych si tě nevysloužil. Obec. ps. Šd. Kto do sveta ide, vždy vyslúži si čo to. Dbš. Sl. pov. VI. 11. Vysloužiti si milosť. — co na kom (jak). Ktož pak co vyslúži na králi. Vš. Třetí díl v té vsi mi drží, ješto jest otec náš nebožčík vyslúžil na Markrabině milosti do dvú životú. Půh. I. 156. Nižádný nevyslúžil jest na něm, že mu dal duši a tělo. Hus II. 69. — kde. Už vysloužil na vojně. Us. Šd. Veru si vyslúžim pri vás šibenici. Dbš. Obyč. 123. Co tobě bude platno, že u něho (u pána) peniežky neb kostelík v-žíš, když sobě oba na duši uškodíta? Hus III. 248. — si co zač. V-žil jsem si kuřátko za to. Er. P. 380. Usilujú sa vysluhovať za skrovný piat. Dbš. Obyč. 97. Hleď, abys tu zprávu dobře vyslúžil (= vyřídil). Za tu výsluhu vyslúžíš pochvalu. Na Ostrav. Tč. — koho čím od- kud. Kněžím statky dávají, aby za ně mše sloužili; kněži je z pekla vyslouží svými mšemi. Chč. 376. — koho jak dlouho. Ale ak mi tú píšťalku dáte, nuž vás ešte len vyslúžim (obsloužím) do roka. Dbš. Sl. pov. III. 46. — koho jak. Milá Janka hneď poznala, ale nepoviedala nič, len ho s veľkou ochotnosťou vysluhovala (obsluhovala). Dbš. Sl. pov. I. 134. — si nač. V. si na šaty. Ros. — co kdy. Vysloužil již 4 měsíce. Za dva měsíce vyslouží. Us. Šedesát zlatých za rok vyslouží. Us. — proč. Pustili o něm hlas, že pro hlouposť vysloužil (službu ztra- til). Sych.