Vyslyšení
Vyslyšení, n., die Erhörung. — V., die Anhörung, das Verhör. K v. někoho potáh- nouti. D. Bez vyslyšení. D., Br. Žádný (z soudců) po v. stran o ty pře nemá žádné straně rady ani kterého naučení ke škodě druhé strany dávati. Zř. F. I. C. V. Bez v. žádného neodsuzuj; Výpověď bez pořádného v. činiti se nemá. Pr. V. míti. Bž. 214. Po v. všech věcí. Us. S strany solicitování o hlavní rozepři, kteráž i knížaty a stavy slezskými o přivlastnění téhož knížectví k jedné neb druhé zemi na v. jest, nebude nic na rozmyslu, pročby se to učiniti ne- smělo. Žer. 345. — V., die Audienz. Vy- slanec jel k v. Vrat. Žádati za v., um Au- dienz bitten. J. tr.