Vysmýčiti
Vysmýčiti, il, en, ení, vysmýkati, vysmy- kovati, vysmyknouti = vytahati, vyvléci, vy- trhati, vynésti, Herausschleppen, -reissen, -schleifen, -ziehen, -tragen; vymésti, heraus- kehren, ausputzen; prolézti, prohledati, durch- suchen, durchstöbern. — abs. Dnes je tam vysmýčeno (nebe jasné). Hanka. Nebe čisté, jakoby je vysmýčil. Šml. — co: pokoj. Byli sme v lese, vysmykovali sme súší. Slez. Šd. My sme kolí už vysmýkali (z vinohradu vytrhali). Na již. Mor. Šd. To břemeno nelze vysmýčiti (utáhnouti, uvléci, unésti). Slez. Šd. Ten všecko všude vysmýčí (proleze). Us. Kšť. — co od čeho. Kamna od sazí v-ti (putzen). Dch. — co odkud. Peníze z truhly v. Ros. A ja vam chci tu saň z města vy- smýčiti. Sš. P. 40. — koho kam jak. V. někoho ven, do zahrady, za stodolu atd., za vlasy. Tč. — co čím: pokoj smetákem (vymésti). Us. — se. Už se tam vysmýčilo (vyjasnilo). U Solnice. Frd. — se kudy vysmýkati, schlendern. Na Ostrav. Tč. — komu (jak) = vybiti. Mor. Brt. Dítěti po prdeli vysmýkati. Šd. — Cf. Vysmeknouti.