1. Vysoký
1. Vysoký. Cf. Mkl. Etym. 398. a. V., excelsus. Ž. kl. 46. 3., 101. 20. V. = nad jiné vynikající. Dal jemu Buoh v-kym roz- umem věcem vysokým učiti lid; Když sú vysokým rozumem srozuměli, že . . . Št. Kn. š. 71., 119. Kdo po vysokých věcech touží, po neštěstí touží. Lpř. — V. = přísný. Od krále přikázánie mám pod v-kými zá- vazky. Let. 111. — V., hochtrabend, an- massend. Od svých v-kých psaní nenechá Arch VIII. 155. — V. sukno = tmavomodré. Val. Brt. D. 290. 2. Vysoký Arnošť. Cf. Tf. Mtc. 300, Rk. Sl. — V. Ignac, dr. a gymn. prof. a do- cent při univers. v Praze, nar. 1860.