Vystanoviti
Vystanoviti, il, en, ení, vystanovovati. Bern. — co (komu) Hľadže do toho mora padol mi zlatý prsten, ten mi do večera vystanovíš (obstaráš, najdeš). Dbš. Sl. pov. I. 80. Otec jej i to v-vil; Otec v-vil hvěz- dičkové šaty. Dbš. Sl. pov. I. 50. Ženo, člověčina smrdí, sem ju naraz vystanov. Dbš. Sl. pov. I. 140. Vz Vystanovení.