Vystaviti
Vystaviti, stav, vě (íc), il, en, ení; vy- stavovati = ven postaviti, vyložiti, heraus-, aus-, hinstellen, herausnehmen; učiniti ně- čím, aufstellen als, zu etwas machen, bestel- len, anstellen, vorsetzen, über einen setzen; přednosť dáti, vorziehen, vorsetzen; něco na něco vzhůru postaviti, aufstellen, aufrichten, errichten. Jg. — abs. Kdo má právo vy- stavovati. Šp. Bylo by důležito znáti, kdy byla v-vena listina Johanitům. Ddk. III. 278. Není Řím ani Praha jednoho roku vysta- vena (vystavěna). D. Prov. — co, koho. Koho ta osoba uprostřed na krásném bě- loni sedící vystavuje ? Kos. v Km. 1884. V. dům. V., Kom., dítě (na ulici položiti), směnu (směnku), koly, D., dvéře (vysaditi), pivo (hostinským na prodej vydávati, ausschro- ten), ryby, velebnou svátosť, svědky (vésti), Us.; list dlužní, listinu, obligaci, směnku šp. m.: napsati, vydati, složiti, od sebe dáti, udělati, učiniti, zdělati. Šb., Š. a Ž., Jv., Brs. 2. vyd. 264. V. otázku, správně: uči- niti. (II. 439. ). V. strom, ausstossen (vz Vý- stavek), Škd. exc, přední stráže (Vorposten), Čsk., obraz (ausstellen). Us. Malý mravček velký kopec časom v-uje, ked vesele bez prestání smetí naň zvlačuje. Na Slov. Tč. Tu obžalovaná fojta města našeho a dva konšely k vystaví; A když bylo na druhém roku, ža- lobník vystaví svědomie jednoho dobrého pacholka, také rodiče města našeho; Dále v-li obě straně staroměstského fojta (als Zeugen aufstellen); Také ti sirotci v-li dva svědky a ti jsú vyznali. NB. Tč. II., 29. Šebor v-vil tři zachovalé a usedlé panoše; Má svědky v. a jmenovati. Půh. II. 446., 520. (Tč. ). A vystavuje smrť jeho jakožto smrť náměstnou; Nyní nám přijde obsah listu vystaviti; V-vil apoštol opolnu kře- sťanství a tvar její idealný vylíčil; Takto krátce v-vil povinnosti manželky. Sš. Sk. 104., I. 16., II. 55., 65., 133. (Hý. ). Vysta- vovati chyby (= vytýkati). Ty se mu toho navystavuješ. Us. Kšť. V. okna (vysaditi). Us. Vck. — co odkud. Ros. Hrnec z po- lice. Us. Že nám podstatu víry z nejhlubšího základu a z nejvniternějšího středu jasně v. mohl v celé neobsáhlosti, pokud...; Ta- kový obraz vystavuje apoštol z písma sva- tého; Ale apoštol vystavoval osud ten židů se stanoviště absolutného s boží strany to- liko. Sš. I. 10., 44., 106. — z čeho. Vystav- jali vežu ze samých šohajků. Sš. P. 226. A tu skal jsme velkých nanosili, potom oltář podlé obřadu Staroslavů z nich jsme v-vili. Krajané mu z pomníků palác vděčný v-vili. Koll. I. 154., 264. Dům, co z dluhů vystavíš, pro jiného stavíš. Na Mor. Tč. — kam (komu). Pivo do vsi Lhoty vystavovati. Dipl. V. koho v nebezpečenství (vydati). Us. Sám ji zkušenou maje i jiným ji chci jako svíci jasnou na svícen vystaviti. BR. II. 607. a V. vojsko na břeh, D., něco na sví- cen, Ros., koho na ránu; něco na slunce, na oči. Us. Číhař vějice na rohatinu vystaví. Kom. Na to místo své modly vystavili. Br. V. někoho na lešení, auf die Schandbühne stellen. J. tr. Poněvadž piva svá na celé panství vystavují. Pam. Val. Meziř. 131. Vy- stavte mě za dvéře, nech mě větr prověje. Sš. P. 22. Takové pivo do vsí, kteréž pří- slušejí ku klášteru velehradskému, volně vystavovati dáti mohou. List z r. 1577. Ně- komu něco světle na oči v. KB. V. On pyšně vystavuje rohy na svoji hlavu. Mor. Tč. Apoštoly a křesťany vůbec podobně v posměch vystavují. Sš. II. 53. (Hý. ). — co, se komu, čemu: pivo (vz: v. co), V., něco očím, se kulím, střelbě. Poněvadž B. osobu JMC. královstvím za nejvyšší vrch- nosť v. ráčil. Skl. I. 82. Nauku svatou nemá kazatel vystavovati zlobě nepřátel Páně. Sš. L. 187. V-vil se útokům jejich. Us. Dch. V. olej v uzavřené láhvi světlu slunečnímu; V. něco účinkům slunce a vzduchu; Stěny tlaku v.; Kapaliny byli vystaveny účinku tíže. ZČ. I. 270., 282., 286. (Pdl. ). V. komu chyby (kárati je). Kom. V. něco někomu (vytýkati), šp., prý, ale vz předcházející příklad. — co, se za co. Pivo za peníze vystavovati. Boč. Vystaviti si koho za boha (učiniti), V., za kazatele, Br., za pastýře, Kom., za úředníka. Pr. měst. V. si něco za příklad. BR. II. 75. a. Jak Bůh sám skrze Isajáše za příklad se v tom vystavuje. Sš. Sk. 236. (Hý. ). Jsa nad nimi za soudce v-ven. Abr. Za příklad se nám v-vil; Kristus za hlavu jest nám vystaven; Za ty se vysta- vovali, jakoby povinné spravedlnosti obháj- cové byli. BR. II. 48., b., 101. b, 276. (Šd. ). V. se za příklad. Scip., Háj. Se za krále, za proroka, za prostředníka. D. Bůh dítkám rodiče za pěstouny vystavuje. Kom. — co kde (jak): strom v pasece v. (na semeno n. k potřebě nechati). Us. V nějakém bodu kolmou v. Sedl. Kapitoly ven z textu po stranách v. Novotný. Správce nad nimi sluší v. Lom. Kebych já to věděl, že bude darebný, dal bych kříž v-vit před vašima dveřmi. Sš. P. 292. Ješto Vám před očima Ježíš Kristus vystaven; Na Simeonu v-vil Lukáš druhé svědectví o Kristu na pastý- řích; Byl pak stánek ten na poušti vysta- vován uprostřed dvanáctera pokolení. Sš. II. 30., L. 42., Sk. 87. (Hý). Čtení způsob pod textem v. Novotný. — koho proti komu: svědky. Rad. zv. — kdy. Že za nej- vyššího komorníka od pána našeho jest vy- staven. Žer. Že ti ju dá, keď mu taký palác do rána vystaviáš, ako je jeho. Dbš. Sl. pov. I. 464. Kunrata, kterýž se dne 18/12 1127. za vzdorokrále v-vil. Ddk. III. 22. Také se v-vil živého po svém utrpení ve mnohých průkazech. Sš. Sk. 6. V srpnu t. r. vystavili jsou protivníci jeho Heřmana za nového vzdorokrále. Ddk. II. 287. — proč. Svůj tovar na prodej v. Us. Tč. Aby pro všechny časy pravidlo se vystavilo. Sš. I. 57. Obstavení rukojmie dva člověky vy- stavují k svědomí a ti znají, že... NB. Tč. 22. — o čem. Pokud vystavoval apoštol o Kristově vyšší podstatě. Sš. II. 200. (Hý. ). Jan a Alexandr místněji známi nejsou a jenom domněnky o nich se vystavují. Sš. Sk. 46. — jak. V-vil ho nespravedlivě ja- kožto podvodníka. Dch. Pavel věci některé v takovém způsobu vystavuje, že...; Pavel všudy s důrazem to v-vuje; Světáky pán za příklad v-vuje zbožcům nějakým důvo- děním od menška k většku; V-vuje víru se strany předmětné; Krista vystavuje napřed podlé předčasového jeho bytí; Tuto ale vystavuje božskou důstojnosť Kristovu jako ráz a hodnotu v poznání lidstva časem a dějinně nabytou. Sš. Sk. 278., L. 3., 157., II. 41., 165., 200. (Hý. ). A tudíž v-il živé svědomí jménem Ješka Lajlocha. Půh. II. 460. — se, co nad co (proč). Stav svobodný pro jeho zvolnosť nad manželský v-vují (před- nosť mu dávají). Br. Svá ustanovení nad boží přikázání vystavovali; V-vuje příbuz- nosť duchovní nad tělesnou; Ty nade mne v-vuje; Aby jedni nad druhé se nevystavo- vali. BR. II. 21. a., 57. b., 88. b., 101. (Šd. ). Kdo je nad jiné postaven, pohromám větším vystaven. Us. Tč. — koho po kom = dáti na druhé místo. Scip., Šm. — co, se čím: město kamením v. Mand. Životem svým za příklad se nám vystavil. Kram.