Vystihnouti
Vystihnouti, vystihnouti, ul, ut, utí; (zastr. vystihu), stíhl, stížen, ení; vystíhati, vystihovati = dohoniti, chytiti, nachjagen, nachsetzen, ereilen, einholen, fassen; do- stihnouti, vyzpytovati, erforschen, erschöp- fend behandeln, erfassen, begreifen. — co, koho. Kdo lásku tvou k nám vystihne? Kom. Moudrosť boží v. Br. V. pravdu. Us Nikdo toho nevystihne. Us. Vck. Zdaliž ty příčiny těch věcí v. můžeš? Ler. Nikdo ještě lásky nevystihnul povahu a vládu ča- rovnou. Koll. I. 23. Beztělen vystihuje hvězd po nebesku šlépěje. Č. — co čím: roz- umem (vyzpytovati, vyhledati). Us., Š. a Ž. — co odkud: slovo z knihy = vynechati čtením. Us. — co jak. Stálosť a pevnosť tu (víry) Pavel dvěma podobenstvíma vysti- huje; Vystíhá pak předmět ten (modlitby) slovy; Ovšem ale člověk nevystihne docela záměry boží. Sš. II. 108., 196., Sk. 21. (Hý. ). — kde. V přípisu svém Pavel již určitě poměr mezi sebou a čtenáři svými vysti- huje; Ve slově zalíbilo všemocná neodvis- losť se vystihuje. Sš. I. 158., 168. (Hý. ). — s infinit. Nemohu vystihnouti zaplatiti všechny dluhy. Us. Vk. — komu = poroz- uměti. Nemohli tomu vystihnouti. Mor. Kld. 82., Brt. S. 40. Ty jsi chytřejší než já, nebo kdo přichází ke mně, já žádnému nevy- stihnu a ty proti každé nemoci znáš zelinu. Er. Sl. čít. 39.