Vystkvíti
Vystkvíti, věji, věl, ění; v. se, vystkví- vati se = vyblesknouti, heraus-, erglänzen. — čím. Vystkvěje odvaha smělým čelem. Č. — se komu. Nám se radosť vystkvějuje. Č. — kde: na lícech děviných dvě tu růže vystkvěly. Mus. Slunce vystkvětlo nad ho- rami. Us. Tč. — kdy kde. V ranním svitu nad purpurovým pokrovem okolního pohoří osněžené strminy jako zlatem oblité se vy- stkvějou. Kodm. v Mtc. 1. XI. 3 str. 3.