Vystrašiti
Vystrašiti, il, en, ení; vystrašovati = strašením vynutiti, vyhnati, durch Schrecken heraustreiben, erzwingen; erschrecken; zu schrecken aufhören. — abs. Dali v. sa, ako kto má plané svedomie. Dbš. Sl. pov. II. 64. — co na kom: peníze. Ros., Har. — co komu: duši. V. — koho čím: pohle- dem, bázní, Dvě kron., pohrůžkami. Kron. mosk. Hned samým pohleděním z něho duši v-šil. Kn. — co, koho odkud. Krále pol- ského z Prahy, Němce z Čech vystrašil. Háj. Z někoho duši v. Dvě kron., Rk. — jak. No, veď by teba aj s povrieslom v-šil. Dbš. Sl. pov. III. 9. — se = vylekati se. Kolko rázů sa vystrašíme, jak dělají hluk, Slez. a mor. Šd. — se čeho. Šel chlap na zálety, v-šil se kozí brady. Slez. Šd.