Výstrk
Výstrk, u, m. = výčitka, der Vorwurf. Ros., Vck. — V. = ukázka, der Prunk, die Vorzeigung. Na v. dává se vždy pěknější zboží. Us, Poschválně k schlubnému toliko pýchy jich ukazování a v-ku přes jeden tisíc velbloudů na vodu k nápoji od Turků hnáno bylo. Lesl. leg. 149. — V., ecthlipsis, die Ausstossung des Konsonanten m mit dem vorhergehenden Vokal z. B. tandem ad in Versen gelesen tandad. Nz. Vz Elise. — V. = brak, der Ausschuss. Slov. — V. = vystrkov. Již jsi, Vávro, na v-ku! Dch.