Vystříti
Vystříti, stru, střel, en, ení, vystírati = prostříti, roztáhnouti, ausspreitzen, ausstrek- ken, ausbreiten, ausspannen; se = vyhrnouti se, sich aufschürzen; roztáhnouti se, sich ausstrecken atd. V pivovarech ausschütten. — co: koberec. Us. Nemáme dál nohy vy- stříti, než jak je můžeme přikryti. Proch. Pořád to vystírá (vyčítá). U Kvasin. — co komu: číši. Sš. Růže 8. — co kam. Něco na něco v. Troj. V. koberec na podlahu. Us. Ona zemřelého vystrela na desku. Dbš. Obyč. 107. Mají to sukno potom na ránu vystreti. Sl. let. V. 61. Vystrel sa na pažiť a sladko usnul. Dbš. Sl. pov. I. 481. (Šd. ), Ramena k nám vystírá, poklady nám otvírá. Sš. Sm. bs. 75. — odkud kam kdy. Při započetí várky vystírá (= vysypává) se šrot z pytlů do vody. Zpr. arch. VIII. 65. — co po čem. St. skl. Vystru po ní náruč. Koll. I. 196. Ale blažen, kdo mu otvírá a své srdce po něm vystírá. Sš. Bs. 50. — proti komu. Vystrela proti nemu ruky a preriekla slabým hlasom; Proti nim vystiera vychudnutú ruku; Príde k vatre, kde kolom do kola sedia dvanásti mužovia; ale nepokloní sa jim, ne- poprosí sa jim, len vystrie dlane proti ohňu a zahrieva sa, akoby to len pre ňu bolo. Dbš. Sl. pov. I. 497., 318., II. 48. (Tč. ). — co jak. Podlé obyčeje svého vystíral chro- mec ruce. Sš. Sk. 36. — čím: lože kobercem. Us. Kaše řepová se vystírá michadlem. KP. V. 44. — se (kde, kdy). Pan kancellista shrbený pri sedení vystiera sa, vytahuje údy. Sldk. 618. Mladý pes zaliezol do búdy a vystieral sa tam na podstlanom pazderí. Dbš. Sl. pov. VI. 94.