Vystříti co
Vystříti co: Ruku. Koll. Zp. II. 239. V. své zásluhy = vypočítávati Sš. — kam. Hledej tajně ztrátu mou, než to bude ven vystřieno. Wtr. exc. Slad do vody v. KP. V. 299. — se odkud. Když světí po ní sě s nebe vystřiechu (houfně vyšli). Sv. ruk. 80.