Výstupný
Výstupný. Proud vzduchu v-ný = roz- prostraňuje-li se do výšky. Vz Stč. Pov. 7. — V., nepokojný, nezbedný a p. Člověk nezbedný a v. Wtr. exc. Kněz v. Výb. II. 1362. Lidé v-ní a zrádní. Arch. X. 349. V. měšťan Wttr. Obr. II. 615. — V. = nemírný. Nestřídmé a v-né užívání věci (i dobré) bývá škodné. Výb. II. 1280.