Vysušiti
Vysušiti, suš, suše (íc), il, en, ení; vy- soušeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vysušo- vati = sušením mokrosť odníti, austrocknen, trocken machen, ausdörren, dürre machen, austrinken; se, austrocknen, trocken werden, ausdorren, dürre werden. — abs. Otcova kletba vyšušuje a matčina z kořen vyvra- cuje Prov. Šd. — co: mokré vlasy, Ros., konopě, Kom., rybník, moře, D.; korbele, sklenice, konvice vysoušeti (mnoho píti), tělo, V., hory, důl, pec. Vys. V. světnici, šaty, mokřinu. Us. Šd. Sami ničemu se ne- naučivše leč korbely vysušovati. Us. Jak žridlo vysušíš, i potok vysušíš a potom sám po opratě zuby honiť musíš. Na Slov. Tč. Smutný duch vysušuje kosti, veselý kapsy. Us. Msk. — co komu. Nějaký process vám žaludek vysouší. Us. Dbv. — co kde: kořen v stínu. Byl. Síti na břehu vysušovati. Us. Peřiny na plotě. — co čím: plamenem, D., hory štolou. Vys. Úst škoda, vysoušet je hádkou o zajíce. Kká. Td. 74. — co jak: sklenice do dna v. Us. — se. Us. Oběd se vysušil. Us. Dvrsk. Hoběnke se vysušile, napit se nám déte. Sš. P. 653.