Vysvětliti
Vysvětliti, il, en, ení; vysvětlovati = svě- tlým učiniti, licht, klar, hell machen, auf- hellen, beleuchten; smysl ukázati něčeho, erklären, erläutern, beleuchten, aufschliessen, deutlich machen, verständigen, ausfindig machen. — co (komu): temnou řeč, slova, V., zákon Páně. Br. V. zjev přírodní. Mus. 1880. 424. Jedna lampa celou jizbu vysvětlí (erleuchtet). Us. Tč. Dovedeme si již ne- přítomnosť knížete Oty v.; Řekli jsme již, že si neumíme název ten jinak v. nežli co název čekanství. Ddk. III. 243., IV. 45. (Tč. ). A on takto věc mi vysvětluje. Koll. I. 166. — co kde (proč): v knize. Us., Br. S po- čátku psaná narovnání v některých artiku- lích k většímu rozmnožení hor vpraviti, v. a zase obnoviti dáti ráčil. Nar. o h. a k. Čehož já v. na tomto místě nechci. Žer. 329. — co čím: příklady, Kom., barvami (illuminovati). D. Neznámé slovo známým v. Us. Tím se vysvětluje, že... Takové jednání muže nehodné lze ovšem jen tísněmi oněch dob sobě v., ale nikterak jimi omlu- viti; Takovým mysli rozpoložením knížete polského v-tlíš sobě snadno, že...; Že Li- polt ve výpravě jmenován není, vysvětluje se chorobností jeho. Ddk. II 375., 435., III. 66. To tímto podobenstvím vysvětluji. BR. II. 633. b. — co odkud kdy: místa z Li- via při zkoušce. Ml. Z toho lze v., jak.. Šim. 68. — co jak (čím). Ještě dvojím záporem věc tu vysvětluje; Věci ty Pán jemu protivou rodu pleťského či tělesného a rodu duchového vysvětluje; Věc tu z opaku vysvětluje; Obojí slovo tudíž vysvětluje chiasmem; Což jinotajem od Hagary a Sáry vzatým vysvětluje; Poslední svůj výrok apo- štol slovy proroctví starozákonného v-je; Někteří také v ten smysl slova ta v-jí. Sš. J. 20., 50., 241., I. 142, II. 5., 52., L. 36. (Hý. ). — co proč. Listové ti za stejným předmětem svojím vespolek se v-jí a dopl- ňují. Sš. II. 232 — se = smýšlení své vyje- viti, seine Meinung auseinandersetzen. Háj. — se kdy. Dnes se časně v-lo, es wurde bald hell. Us. Tč.