Vysvitnouti
Vysvitnouti, tnul a tl, utí; vysvítati, vysvitovati = svítiti z čeho, hervorleuchten. — odkud. Z toho vysvítá. Jg., Dch. Z ná- sledujících důvodů vysvítá, že... Us. Sečte- losť spisovatelova z nejednoho místa zřejmé vysvítá; Ze srovnání příkladu těch vysvitl by jejich pravý smysl a význam. Mus. 1880. 475., 528. Zdá se nám vysvítati ze zvláštní doložky, kterou nalézáme...; Což vysvítá již ze slova král; Den úmrtí vysvítá z ne- krologu. Ddk. IV. 7, 221., V. 17. Slunce z mraků vysvitlo. Us. — abs. Už vysvitlo, es wurde hell, Tag. Us. Tč. — kdy. Na podzim dlouho vysvítá. Us. Tč. — jak. To jasně z toho v-tá. Us. Dch. To v plné jas- nosti vysvitlo. Zč. II. 29. — kde. V dílu tom listu onoho sličná jeho pravdolibosť vy- svítá ve výroku, že... Sš. L. 55. Tento po- poslední příklad zřejmě již v-tá v obdarová- ních knížete Bedřicha z r. 1187. Ddk. IV. 244.