Vysypati
Vysypati, sypám a sypi a sypu a vyspu; pají, sypí a pou; sypej a syp a vyspi; pal, án, ání; vysýpati, vysypovati, vysýpávati = ven sypati, aus-, herausschütten; rozsypati, ausschütten, verstreuen; sypáním zvýšiti, naplniti, auf-, voll-, ausschütten. — abs. O sv. Duše má býti rež vysypána (vyme- tána), a by na skále byla naseta. Na mor. Zlínsku. Brt. — co: hrách, Us.; cestu, ja- mu, náspy. Us. — co odkud (kde): obilí z pytlů. Ros. Hned jeden súdek rozvalil a prach z něho vysypal. Sl. let. I. 283. Vysy- pejte hřebí z nádoby. Msn. Or. 148. Tehdy ona přinesla mi jest hřebíkuov i vysypal jsem je z lukna před ní a četl jsem sobě a ona šla preč. NB. Tč. 121. — co kam (jak): na město, Ben. V., na papír z mysli (koncipovati). Ros. V. jablka do pytlů. Us. — Kom. V. někomu něco na talíř = bez obalu říci. Us. Šd. V-li popel na louku, sůl z měcha do studně. Mor. Šd. Počal to uhlia na posried izby vysýpať. Dbš. Sl. pov. I. 138. Vysype na mne plným košem všecku svou nevoli. Šml. — co čím: jámu kame- ním. V. něco tříslem. Šm. — se = vysy- páni býti, verstreut, ausgeschüttet o. ver- schüttet werden; vymetati se (na Slov. ), schossen; osypati se, vyraziti se, ausbrechen, ausschlagen. V-ují se neštovice. D. Klasy už se vysypaly; růže už se vysypala. Us. Tč. Už sa tá fijalka dávno vysypala, už sa moja mamka dávno rozsypala. Sl. spv. III. 83. — se jak. Vysypal se listím kvet vo- ňavý. Sldk. 569. — se komu kde. Ohni- para v-la se mu za uchem, na hlavě. Mor. Šd. V-aly se neštovice po celém těle, Us. Kom., na tváři. Ras. — se na koho = vyřítiti se. Včely se naň vysypaly. Us.