Vyšiti
Vyšiti, šiji, il, it, ití, vyšívati (vz vy- šíjati), ausnähen; durchs Nähen verbrau- chen. — abs. Děvečka vyšije, šohajek vy- mlátí. Sš. P. 471. — co. V-la všecky niti (šijíc zpotřebovala). Us. D., Dch., Brt. Ne- byla bys u mne jiného dělala, šatky vyší- vala, peníze čítala. Sš. P. 146. — co komu. Už ti tvá panenka šátek vyšívá. Čes. mor. ps. 92. V. si peníze (šitím získati). Us. — co čím: šátek hedvábím. Ros. V. vlnou, bůstkami, suknem. Š. a Ž. Zlatem šátek vyšívá. Er. P. 449. Ja dolina, dolina, na dolině bučník, vyšívaj ty, vyšívaj, šohajovi ručník; vyšívaj ho, vyšívaj drobnými kví- tečky. Sš. P. 242. Ona zlatem šila, stříbrem vyšívala. Brt. P. 80. Pokryvky zlatem v. Ddk. IV. 253. — kde. Za deviatými kachly plátence vyšíva (= umřela). Mt. S. I. 98 Ty budeš v tym domku vyšivač a ja budu k tobě chodivač. Sš. P. 387. Ach vyšij ju (košulenku), vyšij zhůru na příramku, abych pamatoval, že sem měl galanku. Sš. P. 583. Pod jaborečkem má milá zelený šátek vy- šívá; vyšívá na něm víneček, že ju opustil syneček. Sš. P. 269. Na kanavě, na stra- mínu, na papíře, na rámě, na bubínku vy- šívati. Š. a Ž. — kam. Jména na žínku, na prádlo v. Š. a Ž. — nač. Co se na to vyšilo nití! Us. Dch. Ona si ledva vyšije na stravu. Us Tč. — jak. Něco podlé ně- čeho v. Vypukle v, hoch sticken. Us. Šp. Ona ji vyšije s tulipánama. Er. P. 136. Už se láska zrušila, už ti jiná galanečka šátek vyšila; vyšila ho do kola, na šátečku na prostředku zlatá litera; Bo (neb) moja ša- tečka draho vyšita, slúžila sem za ňu blízko tři léta. Sš. P. 367., 398. (Tč. ). — kdy. A ma ta děvucha take bystre oči, co ona vyšije černu šatku v noci. Sš. P. 748. — jak dlouho. Do půlnoce vyšívala, od půl noce zametala. Sš. P. 112. — komu = vy- biti, durchprügeln. U Brušperka. Mtl.