Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:4   Strana:1131


    Výška
    Výška, y, f., die Höhe. V. v obecném smyslu, v geometrii, ve fysice, v astronomii. Vz S N. V. tlaku (tlakoměrná, die Druck- höhe); v. tlaku hydraulického, hydraulische D.; v. tlaku hydrostatického, hydrostatische
    D., Nz., KP. II. 53., 56.; v. překážky, die
    Widerstandshöhe; v. hození či hodu, die
    Wurfhöhe. Nz. V-y dle vyvýšenosti nad
    mořskou hladinu: pahorek, pahrbek, kopec,
    chlum, brdo, vrch, hora, velehora. Nz. V.
    patra, die Geschosshöhe, vody, der Wasser-
    stand; nad obyčejnou v-ku, über dem Nor-
    male; pravidelná v., die normale H.; Orel
    letěl ve přehrozné výšce; náramná v.; Něco
    do výšky hnáti, stavěti, kroutiti; ve výšce
    udržovati. Dch. V. vrcholu, die Gipfel-,
    hřebene, hřbetní, Kamm-, prohybu, Pass-
    höhe; v. rovníková, Aequatorhöhe; v. točny
    či točnová, die Polhöhe. S. a Z. V. lisovní,
    die Presshöhe, v. rtuti, die Quecksilber-.
    Šp. Úhel výšky, der Höhenwinkel. Čsk.
    V. tonu. Ddk. P. 20. V. nakloněné roviny,
    klínu, otočky šroubové, pádová. ZČ. I. 92.,
    95., 97., 118. V. či krok závitku. Vnč. 115.
    V. zatížení, die Belastungshöhe, v. pádu,
    die Fallhöhe. Pcl. 45., 97. V. trojúhelníku.
    Jdč. I. 27. V. bodu nad obzorem (positivní
    a negativní); v. nadmořská; v. tlakoměrná;
    v. athmosfery stejnorodé, vlny mořské. Stč.
    Zmp. 59., 61., 524., 542., 560., 565., 566.,
    593., 755., 793. (Pdl. ). V. hory je prostá
    (absolutní) a vztažná n. poměrná (relativní).
    V. pohoří: průměrná n. prostřední vrcholu
    (vrcholní); prostřední v. hřebene, prostřední
    v. prohybu (v. přesmyčná), v. nejvyšší hory.
    ZČ. V. celé vlny (vodní), hvězdy (nad ob-
    zorem). Nz. V. vody v parním kotli. Vz
    KP. II. 363. V. domů řím. a řeckých. Vz
    Vlšk. 103. Výška obloučku, die Bogenhöhe.
    Bc. Do výšky něco vyzdvihnouti, často
    stačí
    : něco zdvihnouti. Vařením ztrácí
    krev septická svou výšku jedovatosti šp.
    m.: vařením jedovatosť krve septické se
    mírní. Brt. Oba měli stejnou výšku. Sá.
    Oblouk výšky (výškový, der Höhenkreis).
    Us. V. roviny nakloněné. Mj. 85. Sebe
    bral do výšky a jiné měl za onuce. Dch.,
    Brt. Ale nadarmo skákali, bo ani do po-
    lovice tej výšky doskočiť nemohli. Mt. S.
    53. Malé bylinky hezké, koukol jen clo
    výšky žene. Shakesp Tč. Na výšku někoho
    bráti = špičkovati. U Kr. Hrad. Kšť. Nebaž
    po výšce, strany přísloví o tom vz: Nebe,
    Nebezpečný, Pád, Padnouti, Podkova, Příkře,
    Pýcha, Střecha, Strom, Vrch, Vysoko. —
    Vz Výš a S. N. — V., y, m., osob. jm. Jan V. ze Schrynychova. Arch. IV. 378.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011