Vyškrábati
Vyškrábati, škrábám a škrábu; vyškráb- nouti, bnul a bl, ut, utí; vyškrabovati = vydrápati, vyhrabati, vystrouhati, auskrat- zen, ausscharren, ausschaben, ausradiren. — co: slovo, kanku. V. Vyškrabuje varhany (= chrápe). Mt. S. I. 98. V. kotel. Suk. Vy- škrabuje-li děvče ráda hrnky, prší o její svatbě. Mus. 1883. 475. — co čím: šornou koryto, díži lžicí, Ros., nožem. — komu co: oči. Vyškrabte si své škraloupy. Us. Vy- škrábl by mu poslední sousto! Us. Kšť. — se kam: na strom (vylézti). Vyškrábal se stěží na lůžko, na horu. Us. Šd. Než se člověk do toho kopce vyškrábe! Us. Dch. Ona vyzula svoje čižmy a dala mu jich obúť, aby sa vyškrábal na strom, že tam najde zlatý prútik. Dbš. Sl. pov. 1. 11. — kudy. V-bal sa vám po tej konope až do samého neba. Dbš. Sl. pov. III. 34. — od- kud (čím). Nemocný se z lůžka dosti těžko vyškrábal. Us. Dch. Moucha začala sebou házet, vyškrábala se z pavučiny a fuk do povětří. Er. Sl. čít. 18. Vyškrabuje vařečka kaši z hrnka. Us. Tč. — co kde. V listině písmo nožíčkem v. Us. Šp.