Vyšmyknouti
Vyšmyknouti, vyšmýkati, vz Vysmý- kati. — co. Tys to vysmykl (špatně pro- vedl)! U Kr. Hradce. Ksť. — se komu. Vezme ťa pod pazuchu, ale ty sa jej vysmy- kni a poberaj sa von; Tu sluhovia za ňou, že ju uchytia. Ona sa jim vyšmykla. Dbš. Sl. pov. I. 149., 341. (Šd. ). Vyšmykla se mu noha a on hýbaj! dolů víchem. Er. Sl. čít. 54. — se komu odkud: z ruk. Dbš. Sl. pov. III. 56. — kudy. Videl zlatého ptá- čika ces izbu preletieť a klúčovou dierkou von sa vyšmyknúť. Dbš. Sl. pov. I. 420. — koho (vyhoditi). Nezlob mě, nebo tě vy- šmejknu. Us. Smr.