Vytasiti
Vytasiti, il, en, ení; vytasovati = vytáh- nouti, vyndati, aus-, herausziehen; se = vyjíti, vyskytnouti se, předstoupiti, ausrük- ken, herauskommen, hervordringen. Jg. — co: kord, meč, Us., zbraň. Dch., Čsk. — co, se odkud. List z kapsy vytasiti, Ros., meč z pošvy vytasiti. Někdy se o oné věci milé něco z úst vytasie. Tkad. Uzříš ho z krčmy vytasě. Hr. rk. 379. Když se z nedojiepie vytasí nepřítel. Št. — co komu: oko, D., střeva. Koll. — co na koho: meč. — se. Ale snad v-sí se kněz a die... Hus I. 243., 471. — se s čím: s listem, Ros., s důvody, Sych., se svým míněním, s pe- nězi. Ml. Nechtěla se s pravdou v., lépe; nechtěla s pravdou ven. Mtc. IX. 184. V. se s myšlénkou, se svým úmyslem, s výmluvou. Dch. V. se někomu s nevinou. Sá. Kazimír mohl v. se s jakýms právem k Čechám; Ja- romír v-sil se s třemi listinami; Vladislav v-sil se se svým záměrem korunovačním. Ddk. II. 177., 309., III. 211. S barvou se v. Us. Tč. — se s čím (kde, na koho, proti komu). S plody básnickými před obecen- stvem se v. Mus. 1880. 482. Aby lidé sprostí a neučení s takovou výčitkou se na ně v. opovážili; Spisovatelé římští nejednou s ní (nenávistí) se vytasují; Aby se s pomluvami a úhonami proti Barnabáši a Pavlu v-li. Sš. Sk. 48., 126., 171. (Hý. ). Na východě slunce se vytasilo (vyšlo). Mtc. 1. 63. 14. — se na koho jak: s drsnými slovy. Us. Tč.