Vytéci
Vytéci, v obec. mluvě vytect, vz Téci; vytekati, vytěkati, vytíkati, vytékati; vyte- kávati, vytékávati, vytěkávati = ven téci, ausfliessen, ausströmen, ausrinnen, verflüch- ten; vyběhnouti, herauslaufen. Jg. — abs. Voda vytekla. D. Džbán vytěká (teče z něho). Us. — odkud. Vyteká vodička z potôčka bystrieho. Sl. ps. 350. Řeka z ráje vytieká. Alx. H. v. 20. A tak z Kolína vytekúce na ně i porazie je i vezmú 15 vozuov. Let. 156. Uřezal se a vyteklo hned krvi jak z vola. Us. — na koho proč. V boj na někoho vytéci = vyraziti. Troj. — odkud (kolik, kde čím, kam). Vyteklo z ní vody s hra- decký sud pivní. Dač. I. 124. Ta voda na cestě ze sudu neopatrností vytekla. Har. I. 171. Oni vyteku na ně z města. Let. 129., 76. — kudy. Cisterna pěti rourkami vyteče. Kom. L. 45. — komu. Díva sa, dobre mu oči nevytečú. Mt. S. I. 105.