Výtečný
Výtečný = vytknutý, vyměřený, bestimmt. — V. = znamenitý, patrný, zvl. s vedlejším ponětím síly, velikosti, zrůstu n. jiné přednosti, vorzüglich, ausgezeichnet. D. V. jonák, V., lidé, řečník, Kom., plod země, život, Br., zboží, Pass., povaha, Šml., známka pokroku ve škole, prospěch ve škole. — čím: du- chem. Nz., Pal. — v čem. Nz. Jak v-čna byla církev ta římská ve všech údech. Sš. I. 23. — V., s ponětím pěknosti, ozdobný, sličný, krásný, anmuthig, zierlich, schlank. V-čné tváři byla. V. V. řeč. D. V. krása těla. Jel. V. panna, Ben. V., kvítek. Ros. Bylť Sigmuno postavy v-čné. Pal. Děj. III. 3. 265. Aj, ty krásný jsi, zmilelý moj a vý- tečný. Hus III. 23. — čím. Podobou v-čný, herrlich an Gestalt. Lpř. Sl. 6.