Vytknouti
Vytknouti, knul, ut, utí; (zastr. vytku), vytkl, tekl, vytčen, ení; vytkati, vytýkati, vy- týkávati = prostrčiti, herausstechen, heraus-, ausstecken; vyndati, ausstecken, ausneh- men; vyvinouti, verrenken; vyraziti z čeho, aus der Lage bringen; vystrčiti, vysaditi, vymknouti, hervorrücken, hervorragen las- sen, hervorstrecken; tyčkami atd. vyzname- nati, vyznačiti, vyměřiti, ab-, ausstecken, ausmessen; vybrati, vykázati, herausstechen, herausheben, auswählen, ausheben, be-, aus- zeichnen; na oči vystaviti, okázati, unter die Augen stellen, sichtbar machen, zeigen, darthun, erweisen; kárati, vytýkati, rügen, vorrücken, vorwerfen, vorhalten; týkáním dobyti, durch Berührung erhalten. Jg. Cf. Upředstirati. — co: čep (vyndati), Us., mez- níky, meze, hranice (vyznačiti), D., V., de- sátek (vykázati), vady, J. tr., Zlob., ležení. Ros., cíl. Kom., Br., prapor (vytáhnouti), Šm.; chyby, bludy, provinění (kárati, před- hazovati). V. Vytče (= vytkl, vystrčil) Zde- slav dlúhé dřevce i na dřevci tuří hlavu. Rkk. 43. V. pec (zátku z peci vytáhnouti), okno (vyndati, ausheben; neb Slováci ne- mají oken, jež by otvírali). Na Ostrav., v Bezkyd. Tč. V. nějakou věc jako pravou, prospěšnou, nebezpečnou; v. příklad, plachtu (aufhissen), články (die Punktationen ab- stecken). Dch. V. ležení, hradbu (abstecken), průrys (profiliren). Čsk. Vytýkal (= pozdvi- hoval) kameně, najde-li hlíst pod nimi; ka- meně ve vode, najde-li raky. Na Ostrav. Tč. Koník se mu potkol, Janík hlavu vytkol. Sl. ps. Šf. I. 138. Opat Jarloch neumí o pa- nování Vladislavově nic jiného zvláště v., nežli že.... Ddk. III. 294. Aby vytknul nízký stav zákona; Aby vytknul začátek a první dobu zázračného skutku toho. Sš. II. 54., Sk. 19. (Hý. ). — co odkud čím: kámen ze zdi, Zlob., článek z kloubu (vy- vinouti), V., někoho z domu (vyloučiti). Na Slov. Smrť je ze sna vytkla (vyrazila). Puch. V. si nohu z kloubu. Db. Smrtí tak náhlou a nenadálou zdál se běh světa vy- tknut z koleje své. Pal. Děj. IV. 1. 367. — co komu: sobě nohu, Vck., Ruk. kd.. Ros., ruku (vyvinouti), D., někomu cíl, Kom., vady, chyby, bludy (kárati), V., svémysl- nosť. Kom. Nějakou dráhu si v. Ddk. V. 342. V. nadějím svým meze. Dch. Že jim obor činnosti a jejich k apoštolům a k bis- kupské moci apoštolské poměr náležitě vy- tknut byl. Sš. Sk. 139. (Hý. ). Hanbu ně- komu v. Jel. Že pak císař, čímž mu král vytýká. Skl. I. 266. Vytýkati někomu vady. Us. Zde místo vytknuto jest i cnostem ne- známým a skrytým. Koll. I. 245. — co proti komu: kopí. St. skl. — co kudy: prst skrze díru protknouti, prostrčiti. L. — co, koho kde: před světem (okázati). L. V následujícím verši vytýká se konečně vítězství jeho (křesťanství). Sš. I. 169. Vy- tkněte znamenie v zemi, zatrubte v trúbu. BO. V. místo v knize znamením. Us. Udá- losti v protokolu v. J. tr. — co komu čím. Vytýkala jí tím oči, že byla bezdět- kyně. Kom. Vytýkati někomu něčím oči (vorwerfen). Št. Kn. š. 89. 14., Let. 72., Arch. I. 381., BR. II. 602. b., 317. a. Pole kolíky vytknouti, abpfählen. Sl. les. Slovem tím se vytýká pobožnosť. Sš. L. 39. Jej drbe, bode, ačkoliv mu ničím hany hodným vytknouti nemůže. Kom. Vytkla mu na oči tím ukrutným rozkazem jeho. Plác. Nevy- týkejte knížatům službami svými. Plác. V. někomu oči chromotou, krádežem, Jel., ma- teří (že byla z země cizí). Pont. o stát. Těmi třemi oddíly vytýká se veškerá vele- rada. Sš. Sk. 46. Vdova má býti, aby ižádný neměl, čím by jí oči vytýkal. Št. V. komu oči zločinem, ihm es vor die Augen rücken. J. tr. — proč. Proto v. chceme na po- chvalu Vladislava, že... Ddk. V. 113. — jak. V. někomu něco v oči (= vyčítati), D., v příkladech (ukázati). Bs. V. něco čísly, mit Ziffern ausdrücken, beziffern. J. tr., Nz. V. něco slovně, Šp., určitě (präcisiren), zvláště (besonders hervorheben), ostře, výslovně (ausdrücklich), zejména (namentlich). Dch. Pavel vůči Atheňanům nevědomosť vytýkal. Sš. Sk. 211. Neb půhonové někteří lidi k lehkosti připravují a to k takové, že špatnější jim potom v oči vytkne. Arch. II. 174. Něco za životní úlohu sobě vy- tknouti. Osv. I. 130. — co kdy. To bu- deme moci při r. 1187. zvláště v. Ddk. III. 220. Kozma zpravil se poselství svého vy- týkaje mezi jiným knížeti za přítomnosti Vladislava, že... Ddk. II. 423. Buď chtěl Pavel ještě před určením místa povahu církve v. Sš. I. 159. Leč myšlénku tu apo- štol teprve nyní při obratu na manžely určitěji vytýká. Ib. II. 135. (Hý. ). — se nad koho čím: nade všecky lidi všemi zvláštnostmi: jménem, oděvem... Chč. 446.