Vytlačiti
Vytlačiti, tlač, če (íc), il, en, ení; vy- tláčeti, vytlačovati; vytlačovávati = vytisk- nouti, aus-, herausdrücken, auspressen; vy- vrci, vybortiti, eindrücken, aufdrängen; vy- strčiti, zahnati, hinwegdrücken, wegtreiben, wegjagen; tisk obrazu n. knihy učiniti, ab- drucken; na horu vytisknouti, heraufdrük- ken. — co: mléko (vydojiti); knihu, V., peníz, D., okno, dvéře, vůz. Us. Děvucho, děvucho, porachuj chodničky, coch jo (co sem já) tam vytlačil k tobě do světničky. Brt. P. 154. Koně zapřihejte, voze vytlačujte, pro paní jeďte. Sš. P. 755. Koně vyvaďujte, koče vytlačujte a pro ňu jeďte. Sš. P. 756. Koně vyvádějte, kočár vytláčejte, pro paní jeďte. Brt. P. 45. Už Valaši slúnečko vy- tláčajú (už slunečko na Valaších vychází). Na Mor. Brt. — co, koho odkud (čím): mízu z hroznů lisem, olej z oliv, Kom., rukama, Plk., čeřenem, mocí, D., někoho z úřadu. Us. Zvěř z lesa v. Us. Šp. Pakli sobě bude tušiti, že ho z pole vytlačí. Abr. z G. II. 164. Svými koňmi i svým dobyt- kem i hříbaty mně a mým chudým lidem vytlačuje a vytráví, kdež co máme. Půh. II. 34. Samými dukátmi stolíček vytlačím. Mt. S. Těžko z kamene olej v. (od lakomce něco dostati). Prov. — co kudy: skrze šat (šťávu). V. — co komu: slzy komu z očí. Berg. — co kam: vůz do vrchu. Us. Jg. — kdy. V 11. století počala hřivna vytla- čovati (verdrängen) Karlovu libru. Ddk. IV. 147. — kde. A ja ti ďakujem za tvoje choděnia, že si mi vytlačil chodník predo dverma. Sl. ps. 278.