Vytlouci
Vytlouci, vz Tlouci; vytloukati, vytlu- kovati, vytloukávati, vytlukovávati = tluče- ním vypuditi, vyhnati, herausschlagen, schla- gend hinaustreiben, verjagen, auspochen; uprati, ubiti, tüchtig auswalken, durchprü- geln; tlučením vypraviti, vyraziti, ein-, auf- schlagen, einwerfen, einstossen; toulati se po demích, obcházeti, durchstreichen, hau- siren; tlučením zpotřebovati, schlagend ver- brauchen. Jg. — abs. Pořád nekde vytlou- káš (běháš). Us. Msk. — co, koho: dvéře, okna, Ros., dům {vybiti, vypleniti, Zlob.; prohledati, V. ), domy vytloukati (po nich se toulati), hospody. Us. Pořád vytlouká lidi (chodí dům od domu, aby něco dostal). Us. Vck. Dům od domu vytloukaje žebro- tou se živiti. Záv. Všecky hřebíky vytlouci (zpotřebovati). D. Vytlouci někoho = vy- biti. Ros. Vytloukati někoho = obtěžovati, žebroniti. Mor. Brt., Vck. Kolej vytloukli. V. Pěchota vytloukla klášter sedlecký. Dač- I. 250. Chodí leda vytloukat lidí (po že- brotě). Us. Šd. — co, koho odkud: z domu, nepřítele z města, hřebíky z prkna. Ros. Vytloukati z něčeho zisk. Dch. Král vy- tloukal politický kapitál z národnosti. Ddk. VI. 179. — co čím: kladivem. — co komu: okna (kamením). Ros., zuby. Us. Tluč hlavou o zeď, nic si nevytlučeš. Us. Vytloukali sousedům truhlice. Mus. 1880. 33. V. si něco = dobyti, získati. Us. Vck. — čeho (cf. Jmouti s infinit., Spodobení) kdy. V tom vojáci domu jejího vytloukati počali. V. — co na kom. Vytloukl (vyžebronil, vymohl) to přece na něm. Us. Tč., Vck. Na jalové krávě vytloukl by tele. Mor. Šd., Tč., Vck. Že jsi skúpá a lakomá, mluvíme směle, spíše bysme starej krávě vytlúkli těľa (tele), než z tebe jeden paták. Slez. Šd. — komu, se jak. Někomu po hlavě v. (vybiti). Us. Tč. S boží pomocí přece se jaksi vytlučeme. Us. Tč.