Výtržný
Výtržný = kdo se vytrhuje z řádu, sluš- nosti, práva, frevelhaft, zügellos, excessiv. V. dokazování něčeho, die Demonstration. Sl. les. V. skutek; něco výtržného proti ně- komu přečiniti. V. V-ný člověk. Br. Jakož v království tomto nezpůsobové a neřádové od v-ných lidí povstávají. Zř. F. I. A. XXIV. V. pře puohonné kdy slyšány bývaly. Vz Zř. zem. Jir. Q. 12. V. uvázání v cizí grunty. Vz Ib. C. 17. Císař táhl na takové v-né lidi, aby je zkrotil. Haj. 1368. V. dokazování čeho, eine Demonstration zur Schreckung u. drg. J. tr. Kněží že nebudou nic výtrž- ného před se brati. Cr. Neposlušné a v-né lidi trestali. Arch. I. 214., Zř. F. I. Vz Ne- způsob.