Vytřeštiti
Vytřeštiti, il, ěn, ění, vytřešťovati = zblázniti, närrisch machen; vyvaliti, heraus-, hervorstrecken; podiviti se, erstaunen, sich verwundern; vytlouci, zer-, herausschlagen; škodu vzíti, Schaden nehmen (na Mor. ). Jg., Tč., Mtl. — abs. Dej pozor, ať nevytřeštíš (škody nevezmeš). Na Ostrav. Tč. U Bruš- perka. Mtl. — co: okno = vytřísknouti, zer- schlagen. Vz Vytřesknouti. V. oči, Vrat., zraky (hervorglotzen). Nrd. Bld. 26., Dch. Chudobný človek len oči vytřeštil, kde sa vzal u neho taký velký a pyšný boháč. Dbš. Sl. pov. I. 126. (Šd. ). — koho = zblázniti. — co na koho: oči = vyvaliti. Vrat., Ros., St. skl., Klš., Šd. — co na koho proč odkud. Vytřeštil na mistra leknutím temné oči z líce pobledlého. Čch. L. k. 32. — se z čeho = vyblázniti se. Rk. Vz Vytřesk- nouti.