Vytříti
Vytříti, tru, třeš, trou, tři, tra (ouc), třel, en, ení; vytírati, vytírávati = třením vy- dobyti, vymnouti, vytroliti, aus-, heraus- reiben, herausbröckeln; třením vyčistiti, rein reiben, aus-, abreiben; vyhladiti, glatt reiben, abreiben; třením vyhubiti, zničiti, odstraniti, aus-, wegreiben, durchs Reiben vernichten, wegbringen; třením vypotře- bovati, vymazati, verschmieren, verreiben, durchs Reiben verbrauchen. — co: sud, ručnici, sklenici, Ros., koně, nos, V., mluno, cín, oči, hubu. Us. — co odkud: zrna z klasů, Ros., nenávisť ze srdce. L. V. obraz se stěny. L. Jediné ten jest mój pravý přítel, který z duše mé hriechy neb poskvrny vytierá. Hus I. 154. — si co od čeho. Milý pijan sa o chvilu preberá a vy- tiera si oči od blata. Dbš. Sl. pov. I. 543. — co čím: sklenici štětkou, nos šátkem, něco houbou. Kom. Zuby prstem v. Us. Tč. A špižírna jakoby skřipím vytřel po té svatbě. Bl. 298. Kouty někým vytírati (všecky práce mu ukládati). Us. Šd. Přietel poskvrny duše mé naučením atd. vytierá. Hus II. 334. — co komu: zrak = 1. škodou moudrým učiniti, 2. ošiditi. Jg., Dch., Bkř., Šd., Kšá., Kfnk. — si co. Vytri si len zuby. Lipa I. 73. Zjedzte ma, vľčky, zjedzte, už ma môj milý nechce; vytri si, vľčko, zuby, už ma môj milý lúbi. Sl. sp. II. 64. — co kam: masť na ránu. Všecku barvu na ty stolice vytřel. Us. V. někomu něco do očí = vy- čisti. Us. Vck. — co kde: obilí na poli, něco na zemi v. Ros. Cf. Vytroliti. — se = ryby se vytřely (jikry vydaly), die Fische haben ausgeleicht, haben abgestrichen. D. Pivo se vytřelo (vyčistilo, sich klären). Ros.