Vytyčiti, vytýčiti
Vytyčiti, vytýčiti, il, en, ení; vytyčo- vati = tyčkami vysaditi, ausstecken, auf- stecken, hoch aufstellen, aufhissen, stengeln. Jg., Dch. — co: vinici. Us. V. korouhev (postaviti). V. (vytknouti) hradbu, cestu. Čsk. Vytyčiti čáru, ausstecken. Nz. — co komu. Skráň mi vytyčuje vzdor. Čch. Bs. 155. V. komu místo, kde se má zdržovati; V-čil sem mu, kolik má na deň. Na Ostrav. Tč. — co kde. V. kolmou v bodu A. Nz. — se = postaviti se jako tyčka, sich aufstellen, vztý- čiti se, sich aufrichten. Čch. Bs. 103. Tu se vytyčil (náhle se objevil). Na Mor. Knrz. — se jak. Hlava nad hlavu se vytyčuje. Čch. Mch. 102.