Vyučený
Vyučený; -en, a, o, unterwiesen, unter- richtet; ansgelehrt, ausgelernt. V. kuchařka, bednář atd. Dch. List od řemesla v-ného (jemuž se vyučil) ukázati. Sl. let. II. 149. — jak. V-ný podlé zevrubnosti otcovského zákona. Sš. Sk. 251. (Hý. ). — v čem: 284* v umění. V. — čím: zkušením. Lucian. — čemu: věštbám. Ms. sněm. Krok. — Někomu za v-nou dáti (= 1. tovaryšem ho učiniti, 2. ošiditi, napáliti koho). D. Za v-nou pe- níze dostati, dáti. Zlob. Má již, dostal za v-nou ( = 1. stal se tovaryšem, 2. poučil se škodou). List za v-nou. D. Peníze, plat za v-nou, za v-nou platiti. Us. Dch.