Vyučiti
Vyučiti, uč, uče (íc), il, en, ení; vyučo- vati, vyučívati, vyučovávati = zúplně nau- čiti koho, auslehren, zu Ende lehren. — koho: žáky. Us. Kristus sám jich vyúčal. Ms. 15. stol. Dám jich (je) vyučiť, prebijú sa svetom aj bez imama. Dbš. Sl. pov. III. 6. Klam je v-čil, že... Sš. Sk. 33. Deti riastly a matka jich vyúčala. Dbš. Sl. pov. I. 206. Deň odporný tě vyučí, abys byl kdy k dobrému súcí. Na Ostrav. Tč. Prútom ťa ot vyučuje, jak máš poslúchat. V Besky- dech. Tč. — koho, se čemu: řemeslu. Kos. Hned začala jich všakovým veciam vyučovať. Dbš. Sl. pov. V. 38. V. někoho umění válečnému. Us. Tč. Starší syny chtěl kníže dáti v. službě vojenské a věcem pa- novnickým. Ddk. III. 196. Čeleď cestám bo- žím v. Br. Mojžíš vší moudrosti egyptské se v-čil. BR. II. 223. a. Vyučiti bludům. Chč. 448. Příkladové lépe ctnostem v-čují nežli ústa. Prov. Tč., Kom., J. tr., Kram., Sych. — koho co (zřídka. Zk. ). Vyučuje hříšníky cesty své. Br. Vyučil ho školy menší. Ros. Nic dobrého nás nevyučili. Sš. P. 786. — koho o kom, o čem: dítky o pánu Bohu vyučovati. Štelc. Každého z nich ve zvláštním listu o vedení správy té církevní vyučil; Že teprv o svém apo- štolství Kološany vyučuje. Sš. I. 6., II. 191. (Hý. ). — koho v čem: v umění. V. Knihy, v nichž kazdý kněz vyučen býti má, jsou; Jali se vyučovati národ v obřadech pohan- ských. Ddk. IV. 282., II. 348. (Tč. ). Najma v spevu jich vyučila. Dbš. Sl. pov. V. 38. Aby Pavel byl Petra tak vyučoval u vě- cech, v nichžto... Sš. II. 26. — koho nač. Neb jsou oči na to sobě vyučili (navykli), aby, kdy chtí, plakaly. Štelc. — koho čím: knihami, vypravováním, ukazováním. Byl vyučen zlatníkem. Us. Já vyučen jsa strastmi. Msn. Or. 130. Řekl mu, že by se rád vy- učil zlodějem. Pobád. naš. lid. 25. — koho k čemu: k dobrému. Us. na Mor. Tč. — se, koho odkud, od koho. A všemu se od držitele vší moudrosti vyučil. Sš. II. 14. Vyučen jsa ze zákona. Sš. I. 39. (Hý. ). Z božího slova tomu se vyučujeme. BR. II. 714. b. — koho čemu kde. I v Efesu apoštol napřed v synagoze veřejně vyučo- val; Jáhenky ty vyučovaly ženské po do- mech; Pavel byl vyučen zákonu na školách jerusalemských. Sš. I. 5., 145., II. 20. (Hý. ). Mohli byste najmladšieho brata sebou vziať a dať ho po školách vyučiť. Dbš. Sl. pov. I. 31. — jak: za darmo někoho v. Ddk.. IV. 35. Mluvnici vyučováno bylo dle Do- nata, lb. IV. 325. Vyučil se vedlé řádu. Sedl. Rychli. 37. Pán zástupy ony opustiv po sbornicích vyučoval. Kdo jiné člověky s úspěchem vyučovati chce. Sš. L. 66., 11. 206. (Hý. ). Byli to lidé po farisejsku vy- učení. Sš. L. 175. V. něčemu za honorář. Us. Pdl. — kdy. By dle toho lid vyučo- val na kázáních. Ddk. IV. 287. Jak nemó- žeš pre chudobu dětí zaopatřovať, máš jich kumštom hneď od mládí vyučovať. Na Slov. Tč. Že po ten čas krátký nebyl snad ně- čemu od apoštolů vyučován; Že (Pavel) skrze tu nedrahnou dobu svého u Petra a Jakuba apoštolů pobytu evangeliu v. se nemohl. Sš. II. 15. (Hý. ). — s infinit. Aby také ostatní se vyučili to činiti. Sš. 11. 25.