Vyvaliti
Vyvaliti, il, en, ení; vyváleti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vyvalovati = valením vyn- dati, aus-, herauswälzen, herauskollern; vy- strčiti, hervor-, herauswälzen, hervorstrek- ken; vybořiti, einreissen, herausstossen; se = valením se vyjíti, sich herauswälzen; vy- padnouti, vyběhnouti, herausstürzen. — co: břich (vystrčiti), L., jazyk (vyplaziti), Us., oči (vybouliti, vytřeštiti). D. V. sud. Us. Hospodyně vyvaluje chléb (hněte). Us. Šd. Ten toho vyvalil (mnoho vypil). Mor. Vck. V. něco (něco sprostého říci). Us. Mtl. Ale nepotácaj sa ty, oslopanec, by ťa nevyválal tento osekanec! Dbš. Obyč. 122., Sl. spv. VI. 226. Hostinský len oči vyvaloval, či tomuto človeku rozum čisti se či čo mu je. Dbš. sl. pov. IV. 76. Vyvalil oči ako plánky. Mt. S. L 98. Nemóže tu řiť vyvaliť (o le- nochu tak říkají). Mor. Šd. Vyvaliti okno, zerschlagen. Na Ostrav. Tč. — co, se od- kud: sudy ze spílky. Us. Voda ze země se vyvalila. Berg. Pivo ze sklepa v. Us. Šp. Dým z pokoje se vyvalil. Us. Klá. Hustá, tmavá jedlina a z tej jedliny roj se vyvalí na okrúhlinu skály. Sldk. 332. Ně- koho z dluhů vyvaliti. Tov. Ktož se vy- valí (dostane) z těch sietí. Hr. rk. 287. Vz V se jak. Vyválal se z té nemoci (pozdra- vil se); Vyválal sa z něho hodný člověk (stal se)! Na mor. Val. Vck. Z platiny plech vyváleti. ZČ. III. 2. — co, se kam. Oči na něco v., J. anstarren. Sych., Šd. Jak mu to řekl, vyvalil naň oči nevěda, co chce. Us. Šd. Ten bude na to oči vy- valovať (podiví se)! Us. Šd. I na víťazné slavnosti okále svoje vyvaluje. Lipa 246. Na cizí koláč oči nevyvaluj a o svůj pečuj. Č. M. 54. Sudy na horu, kámen na vrch v. Us. Vyvalil se na něho poklad (vypadl). Ros. — (se) čím. Vyvalil se na nás kus zdi kopáním (vybořil). Ros. — jak. Voda třemi proudy se vyvalila. Us. V. těsto vá- lečkem v placku. Us. Pdl. Uvidíš zlatú hruštičku, nic sa neboj, len ju trirazy, ako najlepšie budeš mocť, potras, ona sa ti hneď z koreňa vyvalí. Dbš. Sl. pov. I. 217. Vy- valiti strom s kořenem. Sš. P. 144. Každý z nás s pláčem a bolestí z břicha sě v-lil a nah s kvílením a s bolestí v zemi se vrátí. Hus III. 133. — se. V-lil se dým. BR. II. 860. a. Už sa ta breza v-la, čo vela ludí ochladila. Sl. ps. Šf. I. 104. Janko si koboly v nohu priviazal, vyvalil sa (streckte sich hin) a zaspal. Dbš. Sl. pov. I. 153. Kopnúl nohou a dvere sa vyvalily (ote- vřely). Ib. I. 242. Jeho strana mlčí, nikam se nevyvalí, doma radí a vámi vždy na- sadí. Pal. Děj. IV. 2. 394. Když se mračna honí, rozptylují, říká se: Snad se to vy- valí (vyjasní). Mor. Vck. Až se mračna vy- válejí, bude hezky. Us. Stěna se v-la (zbo- řila). Us. — se, co komu. Košulku mu vyválela, aby sa na něm bělela. Sš. P. 174. Vypráskám ti, až se ti oči vyvalí. Us. — kde. Vstávej, už jsi se v posteli dost vy- válel. Us. — kdy kam. Každou chvíli se kouř vyvalil z kamen do pokoje. Us. Dch.