Vyvážiti
Vyvážiti, važ, že (íc), il, en, ení; vyva- žovati = odvážiti, wägen, ab-, auswägen; dovážiti, volles Gewicht geben-, vývažek dáti, zuwägen, Uibergewicht geben; vážením vy- táhnouti, vyprázdniti, er-, ausschöpfen; vy- piti, austrinken, aussaufen. — abs. Čím lépe kteří pijani neb močihubové srkati a vyva- žovati umějí. Br. II. 397. a. — jak. Ten kupec dobře vyvažuje (dává dobrou váhu). Us. Umí dobře v-žovati (píti). Br., Ros. Až do dna v. (vypiti). V. — co: studnu (vy- prázdniti), D., konvici (vypiti). V. Ty dary nevyváží chyby spáchané. Msn. Čr. 93. — co komu. To-li spravedlivá věc, žes mi sú- mezí mé vyvážil? NB. Tč. 248. — čím. Vše penězi se vyvažovati muselo. Dač. I. 286. Při jemném dělení demantem musí se váha rycích částí protivahou vyvážiti. ZČ. I. 25. Zlatem něco v. Msn. Or. 19. Nesli zlatý kříž od Boleslava darovaný, jímž tento třikráte sama sebe by v-žil. Ddk. II. 125. — co odkud. V něm (v písmě) volně bá- dati,... a což z něho vyvážil... Mtc. 1882. 105. — co čím na kom. Čechové vyvá- živše (vymohše) mocí a brannou rukou maje- stat na císaři Rudolfovi všecky ty, ješto toho majestatu podepsati nechtěli, na mi- zinu přivésti usilovali. Skl. V. 288. — se. I hluboká studňa sa často vyváží. Mt. S. I. 122.