Vyvětiti
Vyvětiti, il, těn, ění, vyvětovati = vy- mluviti, vymoci, vyvésti, vyvléci, vysekati, vybaviti, vyprostiti, vysvoboditi, vymaniti, zbaviti, aus-, herausreden, losmachen, be- freien. Us. u Chrud. aj. Kd. U Vys. mýta. Hrt. — koho, se odkud: z soudu a jiných pletek. Ten se z toho vyvětil. Us. Lonského roku drahně sme se dlužiti musili a tím na sebe a živnostky své veliké závady uvedli, že z nich mnozí do smrti se nevyvětíme. 1625. Nách. 171. V. se od vojny. Us. Z po- mluv se v.; Jak bychom se z těch kleští slušně v-li. Ehr. V-til se z tlačenice. Herloš. V. Ráda by se z toho v-la. U Rychn. Msk. To je práce, nemohu se z ní ani v-tiť. Ib. Panáčka tvého těm hloupým divochům z ru- kou chytře v-til. Tyl. Přivedl jej do zjev- ného odporu proti církvi římské, z něhož se více nevyvětil. Ddk. VI. 114. To je člo- věk prohnaný, ten se vyvětí ze všeho i ze šibenice. — co. V. směnku, einen Wechsel durch eine Bank einlösen lassen (tak slova toho užívají záložny a spořitelny, ale Jg. má vyvaditi). Ťalský. — V. = vyvoditi, fol- gern. — co (proti komu) odkud. Vizme, co apoštol vyvětuje proti židům z výroků svojich předešlých; Což tedy, jaký vývodek z toho vyvětíme; Tuto apoštol některá na- pomenuti z předestřených nauk vyvětuje. Sš. I. 48., 72., 86. (Hý. ). — V. = vystačiti, vyživiti se, auskommen. — čím. Tak, tak, že jsme tou kapinkou (mléka od jedné krávy) v-li. Mor. Knrz.