Vývod
Vývod, u, m. = vyvedení, das Heraus-, Hinausführen, die Aus-, Hinausführung. Veleš. V. někoho odněkud. — V. = průtok, der Ausführungsgang, ductus exeretorius, v zool. Nz. — V. = plod, das Produkt, Nz. — V. = počet, účet, die Rechnung. Na Slov. V. z peněz dáti. Plk. — V. = dedukce, die Ausführung, Folgerung, Abfolge, die De- duktion. Pdl., Krok. 1. b. 138., d. 29. Vz Jg. Slov. Logický v.; v-dy činiti; naše v-dy spočívají na pravdě; To vede k nesmysl- nému v-du, das führt ad absurdum. Us. Dch. V. dogmatický, Sš. I. 121., algebraický, theo- retický. Stč. Zmp. 10., 328. (Pdl. ). — V., die Ausführung, Exequirung, executio. Dvojí jest v. odsydka: jeden slove čistý a druhý smí- šený. Čistý v. jest, když před přítomnýma stranoma poznána jest pře od některého súdce a súdce káže někomu, aby ten odsu- dek vyvedl, taký vývodec nemá slyšeti od- 285 por, neb jemu jest poručeno holé odsudka vyvedení. Bel. rkp. 47. — V. = odvádění čeho odkud, die Ab-, Herleitung, der Stamm- baum. V. rodu Krajířského. Žer. O jejím urození a v-dech ničeho jsme neslyšeli. Ctib. Hád. 82. — V. = vyvádění, vedení důkazu, gründliches Auseinandersetzen, die Beweis- führung. Můžeš-li svému žalobníku odepříti vývody pravými. Vš. Kdož by koho vinil, že jemu škodu učinil na silnici a on vedl k vývodu svědky a ti se nesrovnali.... Nál. 213. K v-dúm se přidati. Us. Dch. On má vždycky těch svých vývodů (= výmluv). V Kunv. Msk. Hned si pomyslela, že už zle povodilo sa s ním. Ale kto tu jej aspoň dáky v. dá o tom? Dbš. Sl. pov. III. 71. Druhdy v přejasných si vede v-dech. Sš. I. 15. Prosíme vás za naučení, jest-li dosti v-du k okázánie na těch listech svrchupsa- ných, Na těch listech dosti v-dů nenie. NB. Tč. 288. Chci od nich přijieti jejich v-dy. Půh. I. 367. — V. = očištění se, ukázání neviny své, die Entschuldigung, Rechtferti- gung, Reinigung, Entlastung. Propadá svou česť, kdo jsa k vývodu obeslán nepostaví se. Faukn. 99. Na kohož týž zločinec vy- znává, toho purkrabě obsílá k vývodu. Faukn. K v-du se postaviti, Pr. měst., Er., jíti. Star. let. K v-du svědky vésti. Cf. Zř. zem. Jir. V. 9., Kol. Jir. S. XXVIII. Na tretie ráno mali už postaviť sa pred kráľa a ešte nevedeli tej veci ani vývod ani roz- vod (kudy tam, kudy ven). Dbš. Sl. pov. II. 94., Mt. S. I. 96. Skrze dlúhosť času že takového vývodu beze lsti jmieti nemuože. NB. Tč. 288. Poněvadž jest stál a stojí k očištění a vývodu svému. Arch. IV. 321. Zľutujte že sa, zľutujte nade mnou a nad tými, co plačú vo svete. Veď som ja pri- šiel o v. pre všetkých. Dbš. Sl. pov. II. 56. (Šd. ). — V., der Entlastungsgrund. J. tr.