Vyvoliti
Vyvoliti, il, en, ení; vyvolovati = volením vybrati, wählen, auswählen, erwählen, er- lesen, erkiesen, vorziehen, prädestiniren. — co, koho. Maje apoštoly v. BR. II. 220. a. Já sem vás dvanácte v-lil a jeden z vás ďábel jest; Otazujíciemu, proč jest Bóh chudé v-lil apoštoly? brzká odpověď jest: že sě jemu tak líbilo. Hus I. 249., II. 52. (Tč. ). — co komu. Koho's ty si vyvolila, ten s tebú. Sš. P. 448. A já vás tu něpu- stím, dokaď vy mne nědáte, co já sobě vy- volím. Sš. P. 15. — si co. Kom. V. si cestu, D., krále, Rad. zv., syna (adopto- vati). Jel. — koho zač: za pána. Ros., za krále, Us., za kmotra. Štelc. Vyvoliti si za ochranku. Er. P. 135. Dyž sem si tě nevzal za ženičku, vyvolím si tebe za družičku. Sš. P. 231., Čes. mor. ps. 167. Včil si ťa v-lím za družičku. Sl. ps. 356. Já se ti ože- ním, ani nezvíš, tebe za družičku si v-lím. Slez. ps. Svůj národ mnohý za nástroj si vyvolil své záhubné snahy. Tč. exc. V-lil si za manželku Jitku. Ddk. III. 196. Ješto od Krista mimořádným a zvláštním během za apoštola vyvolen byl. Sš. I. 3. Slove otec proto, že sobě za syna v-lil. Hus I. 315. — koho k čemu (jak). Bratr jeho byv k stavu duchovnímu v-len...; Se strany biskupovy v-len jest k tomu arcipříšť plzeňský. Ddk. II. 204., II. 35. (Tč. ). Z mnoho tisíc ťa jed- ného k službě svej v-lil. Na Slov. Tč. Ten buď vyvolen k kněžství a to s svědectvím lida, aby... Věrní mají úfati, že jsú v-ni k spasení. Hus 1. 461., II. 420. (Tč. ). — co odkud. Vyvol sobě jedno z dvého. Er. P. 480. Já sem sobě v-la z růže květ, lepší je ten můj malžen než celý svět. Sš. P. 448. Já bych všechněm Slavům krále z tohoto tu kmene v-lil. Koll. I. 112. Pustili los, aby pán Bóh ukázal, kterého by z těch dvú v-li. Hus I. 460. — koho kým: starostou. Us. Vz Zvoliti. Kdo tě v-lil prelatem? Bdl. Bóh jím je v-lil. Hus II. 180. — proč. Pro ne- drahný čas apoštolé snadnou věc vyvolili; Pravda, že Bůh z pouhé lásky nás v-lil. Sš. Sk. 182., II. 81. Spytihněv císařem vy- volen byl pro Moravu na místě Vladislava. Ddk. IV. 85. Ne z případnosti, ale z před- zvědění za svědky v-ni sú. Hus III. 305. — kde kdy. Jenž (apoštolé) od Krista za jeho na zemi pobytu v-ni byli; Jakož v-lil nás v něm (v Kristu) před světa založením. Sš. II. 12., 79. (Hý. ). — jak. Apoštolé bez- prostředně od Pána v-ni byli. Sš. Sk. 16. Vz Voliti.