Vývrat, u, vývratek
Vývrat, u, vývratek, tku, m. = vyvrá- cení i co vyvráceno, das Um-, Herumkehren, Umwerfen, Um-, Verdrehen, das Umgekehrte, Verdrehte, Umgeworfene, der Umwurf. — V. = vyvrácení stromu i sám vyvrácený strom i co zůstane po odstranění stromu jako kořen, zlomek pařezu, Jg., zálom, zá- lomek, der Windbruch, Windfall, Windwurf, Windschlag. Pt. V. dubu. Kká. Td. 108. Bouřlivé větry mnoho v-tů nadělaly. Koubl. — V. = dávení i co vydáveno, das Erbre- chen, Erbrochene. V., Br. Kouty budou plny vývratků mrzkých a ohavných. Bart. 338. 35. Poněvadž jsi v hrdlo zase bral, což jsi prve odvolal navrátiv se jako pes zase k vý- vratu svému kacieřskému. M. S. z Pr. 21. — V. = vyvrácení, die Widerlegung. Vývrat toho psaní pošel z péra Karvajalova. Pal. Děj. IV. 2. 343. Tys vždycky na vývraty (vše vyvracíš). Us.