VyvřítiVyvříti, vru, vři, el, ení;
vyvírati =
vy-
vařiti se, einsieden, ein-, auskochen, ver- dünsten;
vařiti se, zhůru vříti, aufsieden, aufkochen
, aufsprudeln, aufbrausen;
vřením vydati, heraussieden lassen, aussprudeln;
vypustiti (něco zamčeného), heraus-, aus-, loslassen; s
e =
vyvaliti se, mocí vyniknouti, mit Gewalt hervorbrechen;
odejíti, odsko- čiti, vyskočiti, ab-, entkommen, sich aus- schrauben
. —
abs. Polívka všecka vyvřela. Ros. Vyvřelo jest vařenie
. BO
. V-la voda
při ohni. Us. Až polovica vody vyvře, odstav hrnec
. Us
. Tč. Studánka vyvírá = prýští se
. Na Slov. —
co, koho. V
. koho =
vytevříti. Zlob
., Šm
. V. laji, psy = pu- stiti. Výb. I
. 1121
. 8
. a 14
. Poďme domů, aby nás nevyvřeli (ausschliessen). Us. Tč
., Pal. Rdh. II. 95. Vliv a tlak, jakýž vyvíralo to Petrovo licoměrné jednání. Sš. II. 23. (Hý
. ). —
z čeho jak. Čím hrnec navře, z toho z těžka vyvře. Prov
. odkud (kde). Pojednou voda vyvře
ze země. Jg
. Voda se v-la ze země. Us. Ten vyvřev se z boje (vyšed, odskočiv) utekl. V. Psy ze smečky v. = vypustiti. L.
Na dně vyvírá se voda ze mnoha drobných pramenů. Bud. zahr
. (Šd
. ). Kdo pozde do domu chodí, to se z neho vyvre (ausschliessen); Z prs skal- ných vyvríva pramenek čerstvý; Voda ze žrídla vyvíra, zlosť ze zlých řečí; Ze stud- nice voda vyvíra
. Na Slov. Tč. Že to od- puštění hříchů co podkladek a základ spásy od jediného milosrdenství božího vyvírá (se prýští); Jaký pak z toho následek se vy- vírá?; Z toho písmového výroku božího Abrahamovi učiněného vyvírá a odvětuje apoštol vším právem; Učení, kteréž od pravdy nevyvíralo
. Sš. L. 29
., 1
. 86., II. 33., 206., (Hý). —
co, koho kam, na koho,
nač: svůj hněv. L
. Psy na vepře v. (vypu- stiti)
. St. Skl.
Když naň (vepře) vyvrú láji. Alx. V
. v
. 1622
. (HP. 39
. ). Vliv, jejž vý- chodní církev na Maďary vyvírala. Čas. kat
. duch
. 1882
. 466
. Ale jaký účinek vyvíralo seslání to (ducha sv
. ) na jiné lidi?; To všecko musilo náramný vliv vyvírati na mysli všechněch; Muži ti nemalý na církev vliv vyvírali
. Sš. Sk
. 20
., 34
., 184
. (Hý. ). —
co kde. Přišli k jednej studničke
. Voda
v něj vyvjerala čistá ako krištál
. Er. Sl. čít
. 62
. Na pravej strane od skaly vyviera studnička
. Dbš.
Sl.
pov. II. 17. V mojej milej dvore studenka vyviera. Koll. I. 199. Slovo to, poslušen byl' náramnou v církvi působnosť vyvíralo. Sš
. L. 47
. Když naň (vepře) vyvrú laji v háji
. Alx. (Vz nahoře). —
jak. A tu vidí, že víno už
do poly po- hára vyvrelo. Dbš. Sl. pov. I. 560. Evan- gelium moc svou vyvírá napravováním, uko- jováním a oblažováním lidí. Sš
. II. 195. —
co jak dlouho. Po věky budou slova ta nesmírnou moc svou vyvírati. Sš
. II. 112. (Hý. ). —
kdy. Vyvřela
v pomsty hněvu výheň vzteků
. Čch. Příkladové světců a světic božích veliký vliv vyvírali
po všechna století. Sš. II. 305. (Hý. ). Otevři, sice v krátce vyvru tebe. Shakesp. Tč. V hněvu vyvře, co v srdci vře. Prov. Šd. —
se =
vyskyt- nouti se. Kde jsi se tu vyvřel? U Žamb. Dbv. — Dač.