Vyvříti
Vyvříti. — abs. Díl komonstva jeho byl vyvřen (nebyl vpuštěn). Pal. Rdh. II. 95. — koho. Málem bych ho byla vyvřela (dvéře před ním zavřela). Us. — odkud čím. Z boje utečením se vyvřev Výb. II. 1203. — več (kdy). Za živa v červy vy- vřela, sie ging in Würmern auf. Lpř. Kři- vosť mínění v úkony lidské vliv vyvírá. Hlv. Tělo nemá vlastní činnosti, kteroužby na duši vliv vyvírati mohlo. Hlv. 225. — čím. Padl, proudem krve žití vyvřelo. Č. Kn. š. 130.