Vyvýšiti
Vyvýšiti, il, en, ení; vyvyšovati = vzhůru vynésti, vyzdvihnouti, erhöhen, hoch erhe- ben; vychváliti, erheben, lobpreisen, in den Himmel erheben; se = pyšným býti, sich erheben (über andere), stolz sein. — co, koho. Jméno boží slavné vyvyšujme spolu! Exc. -- co komu. Já ti vlasy vyvýším (= vy- táhnu, vykrákám ti). Us. Dbv. — co, koho jak. Zeď o střevíc v. Us. Někoho do nebe vyvyšovati (chváliti). Us. Tč., Dch. David bol (byl) vyvýšen ku královské hodnosti. Slov. Tč. — koho, se nad co čím. Zro- stem, mravy a ctnostmi nad jiné se v. (po- výšiti). Pass. V. se nad jiné (pyšným býti). Jg. Z nízka vyvýšil se nade vše. Us. Tč. Vyznamenání, kterým Vladislavův děd a jeho předci čeští vyvýšeni byli nad ostatní knížata. Ddk. III. 229. Toho sluhu nikdo nemiluje, který se nad pána ve všem vy- vyšuje. Na Mor. Tč. Vyvyšuje se nad spra- vedlnosť, kdo činí více, nežli čeho potřebí k jejímu obhájení. Ddk. VI. 207. — koho zač. Král muož chlapa erbem za vládyku v. Tov. 123., 233. — kam. Chtí Břetislava na knížecí stolek v. Ddk. III. 30. — se. Plné klasy se snižujú, prázné se vyvyšujú. Na Mor. Tč.