Vyzdvihnouti
Vyzdvihnouti, vyzdvihnouti, ul, ut, utí (ve Slez. vydvihnúti, Šd. ), vyzdvihu, žeš, -hou, zdvihl, žen, ení; vyzdvíhati; vyzdvi- hovati = zhůru zdvihnouti, vyvýšiti, in die Höhe heben, auf-, erheben; pomoci, aufhel- fen, emporheben; postaviti, vystaviti, er- richten, aufrichten, aufstellen, erheben, auf- bauen, erbauen; založiti, počátek něčemu učiniti, einführen, errichten, anordnen, auf- bringen, anheben, anfangen, stiften, erregen; ustanoviti, einsetzen, bestellen; zrušiti, pře- kaziti, konec něčemu učiniti, abschaffen, kassiren, aufheben, ungiltig machen; bráti, jímati, chytati, heben, aus-, aufheben; vy- týkati, vorwerfen: se = povstati, vstáti, sich erheben, aufstehen; vychvalovati se, sich loben, preisen, erheben; povstati, vzni- kati, emporkommen, entstehen, sich erhe- ben. Jg. — abs. Pakliby přes to byt svůj v zemi české mieti chtěli, aby byli vyzdvi- hováni jako jiní pováleči. Vl. zř. 559. — co, koho. To mysl vyzdvihuje. Us. Vítězná znamení v. Kom. Válku v. (začíti) V., Br.; stavení v. (vystavěti). V. Karel učení obecné vyzdvihl. V. Arcibiskupství v. (založiti). V. Vyzdvihlo ho štěstí. Jel. Bude moci ta- kového povaleče v., kde chce. Zř. F. I. U. VIII. V. peníze, zboží. Nz. Měl plán v. ve- likou říši slovanskou; V. něčí ostatky; Ná- mezdné roty vyzdvihly stany své v šíré rovni na levém břehu Olšavy; Něčí mrtvolu v. Ddk. II. 78., 317., 440., IV. 216. Nedo- statky jejich vyzdvihnete. Sš. II. 66. Tu kaplu vyzdvihl a nadal. Let. 3. V. něčí mandat. Čr. V klášter, Us., svěcení neděle. Kom., dluhy, Pam. kut., hrob, kostel, spra-
vedlnost, závazek, faru = zrušiti. Rk. V.
loupežníky, škůdce (chytiti, zajmouti). V. V. ve smyslu, zrušitil, špatně prý m.: zru- šiti, zdvihnouti, ale jest to dobré, užívaliť tohoto slova v témž smyslu: V., Kom., Br. V. hory, důl (počíti kopati, těžiti n. pusté z novu těžiti). Hory skleslé v. V. štolu (starou, pustou, zabořenou vykliditi a vy- roubiti). Vys. — co, komu: hrob, památku (pomník) = založiti. Jel., Cyr. V. co komu = vytýkati. Schön. — co kde: odpor, ne- voli, nesnáz mezi stranami v. = způsobiti, začíti. V. Stavení na svém městišti v. Pr. měst. Na těch gruntech hory se vyzdvihly (počátek vzaly). Vys. Dal dne 8/5 1254. v. kosti sv. Stanislava v Krakově u přítom- nosti několika biskupů; Mezi Moravou a Rakousy v-žen jest rod velemocný; Pevnosť, která byla vyzdvižena při hranicích pol- ských. Sš. V. 312., II. 372., 400. (Tč. ). Ška- redě věci proti sobě vedli, až to mezi nimi spokojeno a vyzdviženo. Dač. I. 176. V. ko- stel u fary v městě Hradišti. 1467. Tč. Byla-li by o kom řeč, že by bludný byl, má na něm to vyzdviženo býti. Bart. I. 12. — co, koho čím: chvalami. Jel. Tím svou smělosť král vyzdvihl. Troj. V. kámen so- chorem, srdce nadějí. Us. Obecným naří- zením něco v. (ustanoviti). Pr. měst. Tú nadějí pokaždé ducha a srdce vyzdvici máš. Hugo. Křesťan věrný vyzdvihuje se svú myslí k věcem věčným. Jel. enc. m. 78. — co, koho zač: za kníže (ustanoviti). Háj. Vyzdvihl za hlavu jejich město Lubek. V. A na místě těch vesnic ony, kteréž tak daleko od zámku leží, aby prodati a za ně peníze v. ráčil. Zř. F. I. B. XIV. Synové krále Jiřího českého vyzdviženi jsú za knie- žata říšská. Let. 179. Za vlasy vysoko ho vyzdvihl a o podlahu jím mrštil. Ddk. II. 230. — co, koho kam (kdy): na ra- mena, Us.; někoho na něčí místo (ustano- viti). Troj. Někoho do výšky v. Us. Páry v bouřku se vyzdvihují. Aqu. Ten dvanáctý obor vydvihol ho ako hrušku k samému obločku. Dbš. Sl. pov. VI. 68. Při které (práci) za jednu sekundu vyzdvihne se jeden kilogr. na výšku jednoho metru. ZČ. I. 252. — co jak. Fary bez hodných příčin v. (zrušiti). V. Kdožby takový statek od ženy koupil, má zaň u desk peníze klásti a chce-li je muž v. s volí ženy své, ujisť ty peníze u desk. Zř. F. I. T. VIII. Vyzdvihše pr- chajícího daremně Zdirada na troje dřevce vysoko do povětří jako snop k zemi ho pustili; Kamenec (pevnosť) nákladně v-hl. Ddk. II. 327., 400. (Tč. ). Věc jest odtud vyzdvižena a odložena do dalšího od vrch- nosti opatření. Dač. II. 14. Nyní ale výsada a přednosť ta Bohem skrze Krista v-na jest. Sš. Sk. 128. Nade všecky se vyzdvi- hovali. Kom., Jel. Chvalami k nebi do nebe někoho v-vati. Jel. V. někoho k stavu ry- tířskému. Žer. A on odemkl, vyzdvihl měšec s penězi na horu a řekl, že.... NB. Tč. 198. — co, koho, se odkud (kam). Nuz- ného z prachu v. Ros. Peníze ze záložny v. Us. Jiné pak z far vyzdvihoval. Skl. II. 8. Vz V. se proti komu. Centnéř od země v. Us. Někoho ze starosti v., ihm die Sorgen benehmen. Dch. Peníze z po- kladnice si v. J. tr. A z toho platu klášter ten vyzdvižen a dostaven byl. 1507. Tč. Tu sa vydvihol z plameňa člověk so šedivou bradou. Ht. Sl. ml. 209. V. někoho z úřadu. 1532. Mus. 1880. 496. Lid vojenský v-ván jest z Čech do Rakous. Dač. I. 296. Vojsko z jiných měst vyzdviženo bylo. Bek. II. 2. 373. Těleso proti směru tíže vyzdviženo bylo z B do O. ZČ. I. 254. Velikou summu peněz z chrámu v. (vzíti). Br. Zajíce z lože v. Šp. Lodí z portu se vyzdvihly. Pref. Vyzdvihla se z toho válka. Zlob. Páry ze země do povětří se vyzdvihují. Us. — co, se proti komu: válku proti někomu v. (začíti). Plk. V. se proti komu. Bibl. Kdyžby se lidé poddaní pánu svému zprotivili, neb jakžkoli se proti pánu svému vyzdvihli. Zř. F. I. W. I. — kdy. A poněvadž to zřejmé a vědomé jest, že od toho času až do té chvíle ne toliko málo hor se vyzdvihlo. Nar. o h. a k. To všecko s obou stran bedlivě uva- žujíce vás při času sv. Jiří najprv příštího z té fary a správy vyzdviháme. Jdn. 234. Okolo roku 1109. vyzdvižen jest společnou jich péčí tento třetí klášter moravský v pu- stém lese při řece Jihlavce. Ddk. II. 422. — proč. Nade všecky se pro toto vyzdvi- hují. Jel. Enc. m. 52. Oltář v nově založen a vyzdvižen ke cti a ku chvále milým sv. apoštolům Petru a Pavlu. List z r. 1407. — se. Vyzdvihni se trochu (povstaň). Ros. Vy- zdvihuje se pýcha. Jel. Vyzdvihují se zna- menití mužové (povstávají). Plk. — se ko- mu. Žaludek se mi vyzdvihuje. Jg.