Vyznamenati
Vyznamenati, vyznamenávati = zname- ním vytknouti, be-, aus-, verzeichnen; před- staviti, andeuten, bezeichnen, vorstellen, an- zeigen; znamením něčeho býti, znamenati, bedeuten. Jg. — co: čáru, Kom., meze. V. Co v-nává to slovo? Ros. A zabíjení ho- vádek k obětem zdaliž nevyznamenávalo toho, že my jsme z přirození hodni věčné smrti? BR. II. 682. b. V-nal jsem ho. Pal. Děj. V. I. 352. — (si) co kde. Vyzname- nati si v lese kmeny (k porážení). V. Spra- vedlnosť v nějaké podobizně v. Lektif. V. něco v knihách veřejných. J. tr. V. něco na plánu. Us. Silas v té věci v Soluně se v-nal. Sš. II. 238. V té listině všecko zboží vyznamenáno bylo. Ddk. IV. 112. Na vý- stavě někoho penízem v-ti. Us. Pdl. — co čím: jménem, Kom., nepravosť slovy. Kom. V. někoho penízem zlatým, řádem, pochvalou. — koho jak. Aaron se se vším svým rou- chem vyznamenal (představil). Štelc. Skrze rozbití lahvice vyznamenal prorok zkažení Jeruzalema. Ben. V. = co pro co: místo pro stavbu. Šp. — se čím: lstí, chytrostí, udatností, D., předností nějakou. Us. V-nal se hlavně svou živou výmluvností v řeči slovanské. Čas. kat. duch. 1882. Č. 2. st. 75. Jinoši, kteří se za výpravy v-li od- vahou, udatností a válečnými činy. Ddk. VI. 85. V. se učeností, neumělostí. Šb. — Pozn. Tuto frasi nazývá Jg. germanismem a na- vrhuje: výtečným, ukázalým, patrným se učiniti, státi (Br. ), ukázati se, předčiti, pře- výšiti, znamenitým býti (Plk. ), proslaviti se, vynikati, znamenitým, výtečným se činiti, státi. Jg. — jak. Vratislav ne bez zaslou- žení národa svého od něho titulem králov- ským jest v-nán. Ddk. II. 340. On nad ostatní se v-nal, lépe: nad ostatní předčil. Rs. — kdy. Při útoku v-li se zvláště Če- chové. Ddk. 297. Božetěch vyznamenávaje se týmž časem co malíř, dovedl... Ddk. II. 356. Vz V. se čím.