Vyzvati
Vyzvati, vyzvu, vyzovu, zůveš, zovou; zvi a zuv; al, án, ání; vyzývati = vyvolati, vylouditi, herauslocken, Herausführen. Jg. — co: boj, vz Vyvolati. Když komorník přide k dvoru a pohoně, právo mu v. panošů nebo samého pána i povědieti mu... Kn. rož. 25. — koho nač: na kordy, na šavle, na pistole, na souboj, Us., na procházku, Rk., na palaš. Sl. let. VI. 153. — koho k čemu: k souboji, Zlob., ku pomoci,. Rk. V. někoho k zápasu, k boji. Dch. Žádný nápis k vzpomínce na ně nevyzývá. Pf. Kní- žata v. k válce; Vše to v-lo k opatrnosti; Papež jej vyzval k bezvýminečné posluš- nosti. Ddk. II. 249., IV. 170., V. 301. (Tč). Úkaz ten vyzývá nás k přemýšlení. Osv. — koho v co: v boj, Gníd., v zápas. Dch. — koho kam: do města, Rk., do boje. Ddk. IV. 97. — aby. Vyzval ho, aby přišel. Us. Sych., Ddk. — koho (gt. ). Také všech zlo- synů vždy sám od sebe vyzývám (šp. m. akkus.: všecky zlosyny). Vyzval nejprvněj- ších lidí k sobě; Papež vyzval bratrů těch šp. m.: nejprvnější lidi, bratry ty... Brt.