Vyzvěděti
Vyzvěděti, zvím, zvěz, zvěděl, zvěděn, dění; vyzvídati, vyzvězovati, vyzvedovati se, vyzvedati se, vyzvedúvati se = zvěděti, er- fahren, auskundschaften, inne werden, in Erfahrung bringen; vyptávati, skoumati, vy- šetřovati, ausforschen, erforschen, ausspähen, auskundschaften, sich erkundigen, spioniren, spähen, nachforschen, sondiren, auf den Strauch schlagen, rekognosciren. Jg., Dch., Čsk. — abs. Je-li Bůh to nebo člověk, hned vyzvím. Cimrh. Myth. 42. Požádán jest pan Kašpar Šlik, aby dnem a nocí jeda nazpět vyzvěděl a dal poslům potřebnou o věcech zprávu. Pal. Děj. III. 3. 277. — co: světa kraje, Jel., něčí cesty, Br., taj- nosti. Kom. V-ti něco. V. V. vinu, J. tr., něčí činy, Us., stav nepřítele. Ddk. VI. 61. — co na kom. Br. V. na někom tajem- ství, D., pravdu. Berg. Na lidech něco v., die Leute ausholen. Dch. Vyzvídal na nich důvěrně. Pal. Děj. IV. 2. 494. — kde. Vy- zvídal u něho v hospodě atd. Us. — co, se o čem, o kom. Že sa i tam bude vy- zvedovať o jej bratoch. Dbš. Sl. pov. I. 70. Dříve nežbych o naší konečné a místné vůli vyzvěděl. Žer. 346. Co jsem mohl o něm vyzvěděti. Abr. z G. — co odkud. Vyzvídal z něho, kdo tam byl. Us. Šd. Tajné věci z někoho v. Záv. Ze střev a drobů budoucí věci v. Příd. k Cyr. — co jak: slyšením, D., tajnosti skrze zpovědi. Apol. Skrze smysly vyzvídá. Kom. — se. Přišiel som sa vyzvědati, či sa budeš vydávati? Sl. ps. 348., Sl. spv. III. 86. Dosť sa na- vyzvedúvaly, kdoby to mohol byť tá hviez- dičková panička?; Ide jim na procivaj čierný človek a vyzveduje sa, čo by jich takého k nemu dohnalo. Dbš. Sl. pov. I. 340., V. 32. (Šd. ).