Vyžouti
Vyžouti, žují, ul, ut, utí, vyžouvati, aus- kauen. — odkud. Kráva vyžouvá ze ža- ludka a potom přežouvá. Hatilo se mu to v krku, vyžul to ze sebe (vyplil). Mor. Vck., Šd. Snop vyžul (vysmekl se) z obřísla. Mor. Šd. — se komu. Ta sláma se mně vyžúvá (z povřísla vysouvá). Mor. Šd. — čeho. On vyžul tabáku za dva krejcary za deň. Na Ostrav. Tč. Vz Vyžvýkati, Vyžúvati.