Vzácný
Vzácný, vzátcný (V., Žer., Dač., Sl. ); vzácen, cna, o. O původu vz Gb. Hl. 112., Arch. für sl. Phil. II. 707., Listy filog. IV. 304. — V. = příjemný, milý, annehmlich, angenehm, lieb, erwünscht, willkommen. V. Vzácným býti = líbiti se; službu vděčnou a vzácnou udělati. V. host, D., řeč, čas, Troj., léto Páně, Ros., postava a obyčejové. Har. To je činilo vzácnými. Ddk. II. 250. Buoh tiem viece má člověka vzácna, čím viece jeho následuje. Hus I. 244. Práce bez- děčná nebývá vzácná. Prov. Vzácný jako svině v židovském domě, jako pes v ko- stele, jako popel v kaši, jako myší dryák v krupách, jako slepičí peří. Vz Nemilý. Č. — komu Žádný Bohu tak v. není. Dvě kron. V. Bohu. 1596. Byli všem vzácni a milí. Us. Prateľu vždycky mi v-ný! Hol. 47. Bohu tak vzácen Čech jako Latiník. Št. To jest Bohu do vás velmě vzácno. Št. Muž lidu vzácný, V. Bóh nepřijímá osoby, ale v každém lidu, ktož zachová spravedlnosť, ten jest jemu vzácen; Nižadná oběť nenie vzácná Bohu bez lásky; A tak ctnosť činí člověka Bohu vzácna; Tvá duše vzácnější jest Bohu než nebe i země. Hus II. 99., 287., 385., III. 123. (Tč. ). Velmi je mu vzá- cen, co by s nebe spadl. Č. — komu čím. Láska jest dar boží, jímž člověk jest Bohu vzácen. Hus II. 421. — kde. Ctností bývá člověk vzácný u Boha i u lidi. Mor. Tč. — V. = řídký, nevídaný, selten, rar. V. host, Us., kniha. D. To jsou k nám vzácní hosti. Us. Vzácným se dělati. Us. Dch. V. požitek, vědomosti, učenosť, úkaz, případ, ochota, služby, podpora. Us. Pdl. V. duch. Vlč. V. píle. Mus. 1880. 170. Na dary vzácna se činiti. BR. II. 449. a. Vzácný jako labuť v poušti. Šml. Je vzácný jako písek v kru- pici (nevzácný). Ehr. 137. Co je vzácné (vzácno), není laciné (lacno). Prov. Jg., Pk. — V. = drahý, vážený, theuer, kostbar, hochgeschätzt, schätzbar. Jg. V. přátelství, přítel, kuna, D., vypovědění, Jel., peníz, památka. V. říše; Jak je vaše v. zdraví, vaše v. jméno ? Us. Dch. U vzácné paměti. Ddk. 123. Nezvaní hosté nebývají vzácní. Mkš. Byla na ten čas voda vzácnější než víno. Pref. — kde. Byl vzácen přede vším lidem. Ben. Žeť žádný prorok není vzácen ve vlasti své. Ben. Br., V. To dítě bude převzácné před Bohem i před lidmi. Pass. mus. 328. Lazar byl v. před Bohem. Hus II. 238. — komu. Otec hřeší dada dítě na učení, aby bylo světu vzácno. Hus I. 476. — od koho. Mnějí, by od světských ne tak vzácni byli. Hus II. 57. — V. = vzne- šený, slavný, na slovo vzatý, hodný, hoch ansehnlich, berühmt, angesehen, vornehm, edel, würdig, in Würde und Ansehen. Jg. Vzácných rodičův syn. V. Vzácného rodu. D. V. úřad. Schön. V. pán, muž. Ros. V. jméno míti. Aqu. Vzáctní lidé cery mé k stavu manželskému pohledávali, já sem však žádnému ji zamluviti nechtěl. Žer. 315. Nás žádali i také skrze v-né přímluvy při nás vyhledávali. Pam. Val. Meziř. 13. Jaroš z Drahonic, rodu někdy vzácného, ale nyní zchudlého. Pal. Děj. IV. 1. 82. V. přímluvy. Dač. I. 257. V. bohatec. Pass. 31. Chodil v tom rúše, aby jiným byl vzácen a odiven. Hus II. 240. — v čem. Vzácnú si ji ukázal u vieře. Hus II. 406. — kde. Jak chceš býť u ludí vzácný, vzdaluj sa od ludí. Na Slov. Tč. — jak. Nad nebesa vzácnější duchové. Vin. — čím: osobou, mravy, věkem, Háj., rodem. — V. = authentický, authentisch. Máť býti potvrzen zápis podepsáním najméně dvú svědkův a pečetí vzácnú (sigillum authen- thicum), aby jemu byla plná víra přidána. CJB. 415. — V., titul, wohledel. V., mnoho- vzácný; slovutný a mnohovzácné poctivosti pán. Zlob. Milá, vzácná paní; Vzácný pane! Dch., Šd. Spolek řídili slovutné a vzácné opatrnosti páni starší. Pam. Val. Meziříčí. 189. Nejvzácnějši sněme! Conc. Trid. (Šd. ). Vzácnej ctnosti páni přízniví, službu naši vzkazujem. NB. Tč. 22., 39., 179. — V. = hodný, hoden čeho, würdig, zastr. — čeho. Pomni zase vzácna toho (muže tvého) býti a jej v česť měj. Tkad.